„Podle informací, co mám, klesl letos zájem o hypotéky o třicet procent. Lidé mají strach, že o byt přijdou, a chovají se více racionálně. Hypotéky si většinou vymáhají banky samy, když už to nezvládají, přijde to k nám, ale to už bývá většinou konec,“ říká Emilie Čenovská, exekutorka ze Strakonic.
Současná hypoteční krize V USA je nám možná blíže než si řada z nás zatím připouští.

Opatrnost lidí

„O hypotéce určitě neuvažuji. nemám rád dluhy. Byla by to zbytečná zátěž pro rozpočet,“ tvrdí Petr Z. z Písku.

Menší zájem o hypotéky realitky přiznávají velmi nerady. Hovoří spíše o lehkém poklesu a o tom, že jsou lidé zdrženlivější. „Dnes už si nikdo nekoupí byt jen na základě vizualizace. Musí ho vidět a porovnává více nabídek, kterých je v Písku dost,“ říká David Vostarek, jednatel firmy Reality Grégr.

„Hypoteční krize k nám přijde tak do dvou let a určitě bude nárůst platebních neschopností,“ připouští Tomáš Schánělec z realitní kanceláře Schánělec a syn.

„Teď odkupuji s mamkou byt za zůstatkovou hodnotu. Když bych bydlel se ženou, tak bychom u rodičů ale nebydleli. Hypotéku ne, to nikdy. Beru dvacet tisíc, hypotéku bych měl třeba za osm plus poplatky. Za pět let můžu brát jen deset, nebudu moct splácet a přijdu o všechno,“ míní Marek Martinka z Písku.

„Je to problém v systému, který není koordinovaný. Firmy sice vydělají velké peníze, ale rozbíjí celé rodiny. Při neschopnosti splácet se lidé dostávají do těžké deprese, nejsou schopni pracovat a mohou se dostat až do invalidního důchodu, zcela závislí na státu, který na ně platí. To se promítá i do výchovy dětí,“ tvrdí psycholožka z písecké nemocnice Věra Schenková.

„Lidé nemuseli v době totality za sebe rozhodovat, byli závislí na státu. A ještě dnes nedokáží odhadnout nebezpečí hypoték a dostávají se do depresí. A to jen proto, že stát není schopen nastavit jasná pravidla,“ dodává Schenková.