Bezmála dvě stě kilogramů netříděného tuhého komunálního odpadu vyprodukuje každý obyvatel Písku za rok. V Českých Budějovicích je to zhruba o pět set kilogramů více. Tahle čísla úzce souvisí s tím, jak občané přistupují k třídění.

Zákon umožňuje obcím dvojí řešení platby. První je kapitační platba na hlavu, u které zákon zatím říká, že maximální částka na jednu osobu a rok je maximálně pět set korun.

Suma se skládá ze dvou částí do výše 250 korun. První je skutečný náklad za uplynulý rok. Druhou částku platí občan za trvalý pobyt a o její výši rozhoduje obec. Opět ale nesmí převýšit 250 korun. Touto sumou si obec či město může pomoci, pokud v první částce nejvyšší stanovený poplatek nestačí.

Druhým způsobem úhrady je platba za odpadovou nádobu a četnost jejího odvozu. Tento způsob platí například v Písku. Kapitační platba více vyhovuje menším obcím, protože mohou vybírat peníze i od chatařů a chalupářů. V jejich případě se neuplatňuje částka za osobu, ale za nemovitost.

„U kapitační platby nic nemotivuje občany, aby odpad třídili. Platí stále stejně, a to je špatně,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku Miloslav Šatra.

Konkrétně v Písku je třídění na velmi vysoké úrovni, a to umožňuje držet poplatky za svoz a uložení odpadu zatím na velmi nízké úrovni. Konkrétně se poplatek pohybuje u čtyřčlenné rodiny kolem 250 korun za osobu a rok.

Pokud ale platí za popelnici 960 korun za rok důchodce, který popelnici za čtrnáct dnů nenaplní, může se třeba spojit se sousedem a platit polovinu.
Obyvatelé Písku už dlouhodobě mohou být ve třídění vzorem pro ostatní.

Jako příklad lze uvést, že třeba České Budějovice vykázaly v průzkumu ekologického sdružení Arnika 3,24 kg vytříděných plastů na občana a rok, v Písku to bylo 8,77 kg. Ve sběru a třídění papíru to bylo 11,75 kg v Českých Budějovicích a 25,54 kg v Písku.

Protože vytříděné recyklovatelné odpady jsou dobře prodejné, a navíc za třídění platí firma Ekokom, mohou města či obce o získané částky poplatky od obyvatel snížit.

„Každý by měl poznat, že se mu třídění vyplatí. Ideální by tedy bylo zavést poplatky za vyprodukovaný netříděný odpad formou například oznámkovaných pytlů. Pak by nikdo nemohl třeba do cizí popelnice nic přihazovat,“ řekl Zdeněk Vácha z Písku.