Přesto odborníci vidí určitý pokrok. Tím je podle nich vybudování dvou čističek odpadních vod.

 „V roce 2011 se povedlo uvést do provozu dvě čističky, které mají technologii na odstraňování fosforu, a to v Putimi a ve Zvíkovském Podhradí. Výstavba se připravuje v Kostelci nad Vltavou a v různé fázi příprav je dalších 22 projektů,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Luboš Průša.

Podle měření nenesou hlavní vinu za fosfor v nádrži a následné kvetení vody rybníky na jihu Čech, jak se předpokládalo. Ukázalo to zpřesnění dat z bilanční studie, jež mapovala zdroje, kterými se do nádrže dostává fosfor. Ten je hlavní příčinou toho, že voda v létě kvete.

„Některé velké rybníky, které jsme podezřívali z toho, že jsou velkým zdrojem fosforu, jsou v tom nevinně. Zjistili jsme, že fosfor do nich přitéká ze zatím neznámých zdrojů. To je třeba příklad Rožmberka. Přesto jsou rybníky ale důležitým zdrojem, v některých rybáři ryby překrmují, proto je v nich přebytek fosforu,“ uvedl Jaroslav Vrba z Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Podle ředitele krajského úřadu Luboše Průši je pozitivní to, že se změnilo myšlení vedení obcí na Písecku.

„Starostové se zajímají a vyčištění Orlíku podporují, i když do toho musí dávat peníze. „Navíc když se dělá nová kanalizace, celá obec je rozkopaná, proto je to věc, která nikomu volby nevyhraje,“ doplnil Průša.

I přesto byla účast starostů na letošním čtvrtém ročníku konference Revitalizace Orlické nádrže zatím nejvyšší. Naopak podnikatelé z okolí Orlické nádrže evidentně problematika nezajímá, protože se konference neúčastnili.

To, že by se za čtyři roky konání konference už nějak zlepšila situace v samotné nádrži, účastníci vyloučili.

„Nezhoršuje se to. Zlepšení ale tak rychle nejde a ani jsme to nečekali. Spíše je užitečné, že se potvrdilo, že podle teplotních a hydrologických podmínek se kvetení vody po nádrži přesouvá. Zjistili jsme, že když teče více vody z povodí Lomnice, voda plná živin doteče jinam, než když je suchý rok,“ dodal Vrba.

Jasné je, že jednoznačným důvodem zoufalého stavu přehrady je lidská činnost. „Někteří lidé na to upozorňovali už během stavby,“ vysvětlil Vrba.

Podle Luboše Průši je třeba, aby si všichni lidé uvědomili, že vyčištění Orlíku je důležité, a více si všímali toho, co se kolem nich děje. „To by mohlo způsobit snížení množství fosforu až o dvacet procent. Kdyby lidé sledovali bodové zdroje znečištění a zajímali se o to, bylo by to prospěšné,“ konstatoval Luboš Průša.

Celkové množství fosforu v přitékající vodě je ale třeba snížit o celé dvě třetiny. K tomu mají pomoci jak nové čističky, tak i normy, které zakáží pěstování širokořádkových plodin na svazích, čímž se zabrání splachování půdy pohnojené fosforečnými hnojivy do řek a nádrže Orlík. Vzhledem k tomu, že do Orlíku přitéká voda z celých jižních Čech, jde o velice komplexní problém.

Do dvou nebo tří let by měla být zpracována studie proveditelnosti, která ukáže, jaké kroky by měly být podniknuty a kolik budou stát a kde bude možné získat peníze.