Zapálí hranici i upálí čarodějnici. Přesto bude zítřejší večer v Hrejkovicích a sousedních Níkovicích oproti všeobecným zvyklostem jiný. Májku tu stavět nebudou. Stane se tak až v pátek před poutí. Tu v Hrejkovicích slaví první neděli po 16. květnu, kdy si církevní kalendář připomíná sv. Jana Nepomuckého.

Za nevšední a pro Písecko výjimečnou tradicí s největší pravděpodobností stojí návrat vojáků domů. Domnívá se to i Marie Třísková. „Někdo říká, že to bylo kvůli vojákům, kteří šli z války, někdo zase, že kvůli klukům, kteří šli z vojny na opušťák. Na pouti se všichni sešli a stavěla se májka," upřesnila Marie Třísková.

Ani Helena Černá, která se zabývá místní historií, si nevybavuje, že by o stavění máje byly záznamy v obecní kronice. „Slyšela jsem, že se touto dobou vrátili poslední legionáři z první světové války," poznamenala s tím, že od té doby se májka staví na pouť.

Jinak mají Hrejkovičtí 30. duben podle Romana Blažka klasický. „Stavíme hranici, upálíme čarodějnici a u toho se bavíme," popsal.
Stavění májky mají od nepaměti posunuté na pouť i v Horosedlech. Letos ji budou stavět v sobotu 
21. května, a pak bude následovat pouťová zábava. „Stavění máje před poutí je u nás dlouholetou tradicí, kterou dodržujeme, ale jak to vzniklo, ani pamětníci neví," uvedla starostka Horosedel Lada Hašková.

Etnograf Prácheňského muzea v Písku Jan Kouba se domnívá, že se nejedná o větší fenomén, jde o záležitost místní.

Otázka pro:
etnografa Jana Koubu
Jaké tradice byly spojeny s čarodějnicemi?
Zprávy o různých pověrách týkajících se čarodějnic se dříve nejčastěji týkaly Filipojakubské noci 30. dubna a pak také svátku sv. Jana Křtitele 24. června. Dnes už asi na sv. Jana nikdo do hnoje ratolesti nezapichuje nebo nesype na práh do chléva písek, tak jako máme zprávy ze začátku 20. století například ze Šamonic. Čarodějnice jsou dnes hlavně spojovány s nocí na prvního května, kdy se rovněž před chlév sypal písek, plevy, řezanka nebo vápno. Čarodějnice pak musela nejprve vše spočítat, což by ji zdrželo a při rozednění by ztratila svou sílu. Třeba v Podolsku se v některých chalupách sypalo vlastně až do jeho zatopení orlickou přehradou. Nejúčinnější ochranu před zlými silami však představoval i na Písecku vždycky oheň, před kterým musely všechny škodlivé síly ustoupit. Tradice pálení čarodějnic se dnes masově obnovuje poté, co se ve většině obcí na Písecku přerušila zhruba ve 30. letech 20. století.