VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé, kteří nesli obrovskou tíhu odpovědnosti

Písek – Opatření proti tak velké vodě, která se přes Písecko i další regiony republiky převalila před patnácti lety, se nedala nastudovat ani připravit dopředu. Taková povodeň tady nejméně pět století nebyla a doufejme, že už ani nebude.

22.8.2017
SDÍLEJ:

Zatopené sídliště Portyč v Písku.Foto: Archiv Píseckého deníku

Lidé, kteří stáli v čele povodňových štábů, záchranných složek, nebo měli na starosti velké objekty, neměli s tak velkou živelní pohromou žádné zkušenosti. Získávali a vyhodnocovali je za „pochodu“. Museli rozhodnout rychle a dobře. V drtivé většině případů tak učinili a zabránili ještě vyšším škodám a horším následkům.

Jak se někteří z nich dívali na události s odstupem let?

Zdeněk Prokopec, tehdy přednosta Okresního úřadu a předseda okresní povodňové komise v Písku, dnes poradce v Úradu pro zastupování ve věcech majetkových:
Všechny dny povodně byly kritické, ale nejsložitější byly ty, při kterých se rozhodovalo o evakuaci občanů. Rozhodnutí kam až evakuovat, čekat na to, zda rozhodnutí bylo správné, zda nedojde k ohrožení lidí a naopak, zda lidi neobtěžujeme zbytečně a čekání, kam až dostoupá voda, to bylo určitě nejsložitější.
Myslím ale, že ve spolupráci se všemi složkami jsme zvládali problémy a jediným byla sama příroda a její chování. Dle mého názoru všichni zvládli svoje úkoly, ale opět dle mého osobního názoru nad rámec povinností fungovala armáda, jmenovitě tehdejší velitel písecké posádky plk. Matula.


Luboš Průša, tehdy starosta Písku a předseda městské povodňové komise, dnes advokát a písecký radní:
Pro Písek i pro mne osobně byla nejhorší noc z 12. na 13. srpna. Voda stoupla natolik, že se dostala nad území regulované povodňovými a evakuačními plány. Nikdo z nás v krizovém štábu nevěděl, kdy a na jaké úrovni se vzestup hladiny zastaví. Informace z obcí po toku výše byly neúplné a většinou děsivé. Večer praskly protipovodňové zábrany v Čechově ulici, voda zalila mosty a město se rozdělilo na dvě oddělené části. Byli evakuováni lidé, krizový štáb zůstal na jednom břehu a nemohl na druhý. Muselo být odpojeno veřejné osvětlení a město bylo ve svých zatopených částech ve tmě.

Při řešení problémů pomáhali všichni, dárci, dobrovolníci, armáda, dobrovolní hasiči, policie, sousedé. Byla to doba, kdy k sobě měli lidé blízko a dokázali si pomáhat, našli v sobě spoustu sil a ušlechtilých vlastností. Ze solidarity a z toho nasazení pochází rychlá a úspěšná podoba obnovy Písku i dalších obcí po povodních.

Při samotné povodni moc humorných scének nebylo, snad jen když premiér nechal zjišťovat ve chvíli, kdy všichni byli zatopeni, ze které politické strany jsou radní města, nebo když bývalý ministr pro místní rozvoj přiletěl na obhlídku zátopové oblasti v obleku od Bosse a botkách do tanečních.

Ivana Stráská, tehdy starostka a předsedkyně povodňové komise Milevska, dnes hejtmanka Jihočeského kraje:
Nejhorší byl druhý den povodní, kdy nastalo drama ve Velké a potom hrozba prasknutí hráze rybníka Chobot v Sepekově. Ale úplně nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že zůstat v domku, obklopeném vodou, je riziko a že musí ze „svého“ odejít. Většinou čekali až do kritického okamžiku a pak jsme je tahali třeba malým okénkem po prkně a žebříku nad cestou, která se změnila v zuřivý vodní proud.

Největší pomoc poskytli bezesporu hasiči, i když solidarita všech byla úžasná. Perfektní byla také spolupráce s okresním úřadem, hlavně tehdejším přednostou Zdeňkem Prokopcem.

Mne dodnes hřeje vzpomínka na nasazení, soudržnost a obětavost všech. Bohužel, jak je u nás zvykem, nemělo to dlouhého trvání.
Hodně dlouho se mi občas zdálo, že stojím na hrázi rybníka Chobot v Sepekově a v kritickém místě zbývá 30 centimetrů. Pod rybníkem mlýn, chatová oblast a povodí s řadou vsí, a já musím znovu rozhodnout, zda tu hráz prohrábnout a pokusit se o řízený odtok. Tenkrát jsem to udělala a věřte, že jsem nespala mnoho nocí. Ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí.


Helena Šatrová, tehdy i dnes ředitelka Střední zdravotnické školy v Písku, jednoho z nejvíce poškozených školských objektů na jihu Čech:
Nejčernějším dnem pro naši školu byl 13. srpen. Kolem poledne voda v objektu dosáhla výšky téměř čtyř metrů. V nové budově zaplavila sklepy, celé přízemí a v prvním patře bylo v kancelářích 40 centimetrů.

Ve staré budově byla do výše dva a půl metru zaplavena budova a chemická laboratoř, čtyři metry vody jsme měli v tělocvičně a tak by bylo možné pokračovat. Mojí největší starostí bezprostředně po povodni bylo, co nejdříve dostat dolů omítky, aby zdi vysychaly. Velmi nám pomohla ředitelka úřadu práce Alexandra Zajíčková, která svolala ředitele „klučičích“ středních škol. Na brigádu potom nastoupili studenti průmyslové, lesnické školy a odborného učiliště, dále většina zaměstnanců a někteří studenti naší školy, vojáci, ADRA a mnoho i neznámých jednotlivců.

Dnes už s úsměvem vzpomínám na situaci po povodni. Dobrovolní hasiči natáhli hadice, vystříkali jsme podlahy ve vestibulu a v šatnách, všude bylo množství už téměř čisté vody a my jsme si při úklidu zpívali. Bylo v tom trochu zoufalství, ale i trochu radost, že se věci řeší.

Škody, které povodeň napáchala na Písecku, byly obrovské. Ale mohly být ještě větší, nebýt rozhodnosti starostů Protivína Putimi, Heřmaně, Sepekova, Žďáru a dalších míst, kterými prošla mnohasetletá voda. Prakticky nepřetržitě pomáhali dobrovolní a profesionální hasiči nejen z Písecka, ale také jejich kolegové z jiných regionů. Velký podíl na zvládnutí povodně i na likvidaci jejích následků měla písecká posádka v čele s velitelem pluk. Matulou.

Autor: Libuše Kolářová

22.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Na kole za krásami mezivodí.
8

Vyrazili na kole za krásami mezivodí

Plátýnko nebo prostá utěrka postačí k oddělení tekutého podmáslí a pevného másla.
8

VIDEO: Za 45 minut 260 gramů másla

OBRAZEM: Synagoga dostává postupně i uvnitř původní podobu

Písek – V Jihočeském kraji je 68 židových památek, většinou hřbitovů. Dochovalo se také pět synagog. Patří k nim i synagoga vybudovaná v orientálním stylu s novorenesančními prvky v roce v roce 1872 v Soukenické ulici v Písku.

OBRAZEM: Den zemědělce a venkova Písek

Dobešice - Na Školním statku v Dobešicích byl v pátek v půl desáté dopoledne zahájen Den zemědělce a venkova, během kterého si i přes nepříznivé počasí návštěvníci užili bohatý program. Na komentovanou prohlídku statku můžete do Dobešic zajet ještě v sobotu 23. září mezi 9. a 14. hodinou.

Lidická povolila, kolony zůstaly jen ve špičce

České Budějovice – Dopravní šok na jihu Českých Budějovic postupně povoluje.

Kam za kulturou a zábavou na Písecku?

Písecko - Proč sedět doma, když se toho venku tolik děje?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení