VYBERTE SI REGION

Krajané z Ukrajiny u nás našli druhý domov

Písecko - Minulý týden uplynul rok, kdy přijeli první Volyňští Češi do rekreačního zařízení Ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou. Rozhodli se žít ve vlasti svých předků.

7.3.2016
SDÍLEJ:

ZAMĚSTNAVATEL A PRACOVNÍK. Jednatel písecké Vodohospodářské, montážní, servisní a obchodní společnosti Milan Kott je se zaměstnancem z Čechohradu Maksimem Pryvratskyim velice spokojený.Foto: Deník/Stanislava Koblihová

15. března přijel také Maksim Pryvratskyi s manželkou a dcerkou. Jejich příběh přinesl Písecký deník loni na podzim. „Byl jsem asi první z naší skupiny, komu se povedlo najít stálou práci. Měl jsem štěstí na dobrého šéfa a práce mě baví," konstatoval Maksim Pryvratskyi. Po celou dobu pracuje v Písecké vodohospodářské, montážní, servisní a obchodní společnosti. Její majitelé mu dali šanci, protože byl šikovný. Přispěla k tomu i dobrá spolupráce s píseckou pobočkou úřadu práce.

Profesí je agronom, ale jak prozradil, manuální práce mu nikdy nebyla cizí. Navíc měl od začátku výhodu v tom, že se domluví česky. V Čechohradu, odkud pochází, udržují češtinu stále, jak v rodinách potomků českých přistěhovalců, tak i přímo v obci. Jeho manželka měla trochu problém najít práci, protože měla s češtinou problémy. Její profesí je učitelka informatiky. „Už ale pracuje v jedné firmě, kde vyrábějí elektrodoplňky," prozradil Maksim Pryvratskyi. Dcerka chodí v Písku do školky, kde se jí líbí. „Všemu rozumí, ale trochu jí dělá problém mluvit. Je to tím, že doma mluvíme rusky. Proto jsme se se ženou dohodli, že budeme některé dny mluvit doma česky. Nechceme ale, aby zapomněla ruštinu, aby si rozuměla s babičkou," řekl.

S rodinou Volyňského Čecha Maksima Pryvratskyiho přijeli i rodiče jeho manželky. Jeho rodiče zůstali v Čechohradu a jsou ve spojení po skypu. „Tchyně tu pracovala na brigádách, ale tchánovi se najít práci nepovedlo. Teď odjeli něco vyřídit na Ukrajinu a rozmýšlejí se, jestli se sem vrátí," svěřil se Maksim Pryvratskyi. Teď se s manželkou těší na nejlepší kamarády, kteří mají přijet také 15. března. „Podali si žádosti už loni, ale podařilo se jim to až teď. Přijedou se dvěma dětmi. Budeme jim pomáhat, aby si tu zvykli a našli si práci." dodal.
Podle informací Arcidiecézní charity Praha, která zajišťuje podporu při integraci krajanů, přijelo od loňského března přes 260 Ukrajinců s krajanskou vazbou na Českou republiku. „Prakticky každý týden přijíždí jedna rodina nebo dvě. Před dvěma týdny přicestovali manželé se dvěma dětmi. Čtrnáctiletá dcera má vrozenou vadu páteře, a tak v těchto dnech řešíme kromě kroků spojených s integrací i vhodné kompenzační pomůcky a plánujeme rehabilitaci," informuje Luboš Kožíšek z Arcidiecézní charity Praha.

Po svém příjezdu jsou krajané ubytováni v hotelu Ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou. V současné době jich zde bydlí osm desítek. Ostatní již našli trvalé bydlení a odstěhovali se za prací. Mířili nejčastěji do Tachova, Prahy, Plzně, Slavkova u Brna, Berouna a do dalších měst. Nabídky práce přicházejí charitě od zaměstnavatelů ze všech koutů České republiky. „Převládají nabídky na pomocné dělnické pozice, práci ve skladech a průmyslových podnicích," popisuje Luboš Kožíšek pracovní uplatnění krajanů. Krajani s vyšší kvalifikací, mezi nimiž byli lékaři, právníci, daňový poradce nebo i vědecký pracovník, museli často slevit ze svých očekávání. Než nostrifikují a doplní své vzdělání a než zvládnou plynule český jazyk, musí pracovat na méně kvalifikovaných pozicích.

Většina krajanů přijíždí s velkým očekáváním. Po několika týdnech může nastat zklamání, že věci nejdou tak, jak si představovali. „Prožívají kulturní šok," míní Luboš Kožíšek. Pak si začínají zvykat na nové prostředí, kulturu a začínají plánovat konkrétněji svou budoucnost. Jejich začlenění do společnosti se daří. Většina z nich již našla nové zaměstnání, bydlení i přátele.

Další z ukrajinských rodin, která v Česku našla svůj nový domov, jsou Seršeňovi. Vitalij Seršeň pracuje ve slavkovské firmě Lico-S, která vyrábí a staví montované haly. Jeho žena našla práci ve výrobně salátů. Dcera chce pokračovat ve studiu. Ze začátku byl Vitalij Seršeň v práci nespokojený, nesplňovala jeho očekávání. Z práce dokonce v jednu chvíli odešel. Za pár týdnů se ale vrátil a dnes si nestěžuje: „Našel jsem zaměstnání, se kterým jsem spokojen. Chlapi v práci mě vzali. Nemůžu mluvit za ně, ale myslím, že nemáme žádný problém. Doufal jsem, že se nám tady bude žít lépe než na Ukrajině. A jsem rád, že se to vyplnilo."

Česká ambasáda na Ukrajině registruje stovky dalších žádostí o přesídlení. Zájem krajanů je velký, a tak je jisté, že Ukrajinci s českými kořeny budou přicházet i v průběhu celého letošního roku 

Autor: Stanislava Koblihová

7.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kam na Písecku za fotbalem

Písecko - Fotbalové trávníky opět ožijí. První říjnový víkend nabízí bohatý program zápasů od třetí ligy až po III. třídu.

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Vandalové opět ničili stromy

Písek – Rekonstrukci lokality Bakaláře obyvatelé města pečlivě sledují a zejména to, aby nebyla nijak omezena zeleň.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies