VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do kóje se vešlo jen lůžko a truhlice s osobními věcmi

Kostelec nad Vltavou - Martina Hanešková, která muzeum vede, říká: Pravidla ve špitále byla přísná. Alkohol se nesměl pít, kouřit se mohlo jen na dvoře.

14.10.2012
SDÍLEJ:

V BAROKNÍM ŠPITÁLU. Na snímku jsou vidět oddělené kóje pro pacienty. Foto: Deník/Klára Černá

 Byl ve špatném stavu a pro veřejnost zavřený, teď se díky obci stává turistickým cílem. Barokní špitál v Kostelci nad Vltavou nabízí nevšední pohled na péči o staré a nemocné lidi. Budovu z roku  1762 obec odkoupila a provozuje tu muzeum. Jeho správkyní je sedmačtyřicetiletá Martina Hanešková, absolventka etnologie na Univerzitě Karlově. „Náš špitálek je dneska asi unikát.  Máme tu devět původních kojí, sedm pro stálé klienty a dva volné pro 'nenadálé případy'. Nikde v Čechách jsem nenašla, že by kóje byly takto zachovalé v tak malé obci," říká správkyně muzea.

Kóje mají rozměr jen dva metry na metr šedesát. Co se do nich muselo vejít?
Postel, truhlice s osobními věcmi a vždycky modlitební knížka. Tu měl každý u sebe.

Když se dneska řekne špitál, představíme si zařízení, které pečuje o nemocné. Bylo tomu tak i v době baroka?
Špitál má počátky už v 11. století.  Slovo pochází z latinského hospitale. Jednalo se o dům pro pocestné. Dneska by se podobné zařízení označilo nejspíše jako domov důchodců. Máme tady vystavenou i figuru dítěte, protože ve špitále pomoc našli i lidé, kterým třeba vyhořela chalupa a mohli se tu alespoň dočasně schovat.

Proč tady zařízení vlastně vzniklo?
Kostelec spadal odjakživa pod panství Schwarzenbergů a ti byli pokrokovou šlechtou. Cokoliv se v Evropě šustlo, přenášeli do jižních Čech, kde měli své pozemky. Schwarzernbergové byli první, kteří k nám  – na jih Čech – přinesli vánoční stromeček. Když  za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. začaly vznikat evidence obyvatel, mimo jiné i sociálně slabších a nemocných a šlechta přišla s nápadem budování podobných zařízení, nechali páni ze Schwarzenbergu postavit tento špitálek. Vláda Marie Terezie 
a Josefa II. potřebovala především dostat pod kontrolu ekonomický stav země, tudíž špitály se budovaly spíše 
z ekonomického než sociálního důvodu.

Staral se o špitálníky farář?
Ten dbal na dodržování svátostí a modliteb, měl na starosti účetní záležitosti a také dohlížel na správné chování.

Dům, který se nachází vedle, je bývalá fara. Farská vařila a donášela sem jídlo. Časem, řekla bych v druhé polovině 19. století, si začali vařit sami. Je tady místo, které bychom mohli označit jako černá kuchyně. Samozřejmě, že se všechno dění a chování ve špitále muselo hlásit panstvu, které o všem rozhodovalo, především o přijetí a propuštění lidí. Špitálníci se museli neustále modlit a většinou za spásu šlechty, která jim umožnila, aby měli střechu nad hlavou a něco k jídlu.

Platilo se za pobyt?
Špitál dostával dotaci, příděly. Většinou, když člověk o pobyt zažádal, přinesl si s sebou eventuálně nějaký majetek. Ten propadl ve prospěch majetku všech špitálníků a byl adekvátně rozdělen mezi všechny. Špitálníci žili z darů, dotací, dávek a z toho, co si vypěstovali.

Chodilo to v minulosti tak jako občas dneska? Bohatí podporovali chudé.
Postavení špitálu stálo patnáct tisíc zlatých. To bylo dost. Šlechta na špitálníky vždycky nějakým způsobem pamatovala. Dostávali od panstva peníze, které jim podle mě pokryly rok v elementární potřebě. Vždycky, když se dostal na trůn nový panovník nebo přišla nová vrchnost, poskytli vždycky finanční dar.

Existovali už tehdy něco jako pořadníky, řečeno ekonomicky, že by nabídka nedokázala uspokojit poptávku?
Nevím, jestli pořadníky, ale pravidla byla přísná. Špitál byl určený pro lidi, kteří to potřebovali, nesměli to být alkoholici ani prostitutky.

A kouřit mohli?
Jenom venku na dvoře.

A co čekalo člověka, který závažně porušil pravidla?
Byl vyloučen. O tom rozhodoval vládnoucí pán.

Na první pohled bylo jasné, že je člověk ze špitálu. Nosili totiž uniformy. Jak vypadaly?
Byla zimní a letní, nosili ji muži i ženy. Muži měli tmavé kalhoty, modré vesty s řadou blýskavých knoflíků, bílé kabáty až po kolena a čepici. Ženy měly tmavé sukně, bílé jupky s výložkami a černé šátky.

Teď máte muzeum zavřené, protože vás čeká rekonstrukce střechy. Když sem návštěvník přijde, v malé místnosti uvidí koutek místního rodáka, národopisce Čeňka Zíbrta. Ve vstupní místnosti je k vidění výstava, tentokrát fotografická, a v další pak kóje pro pacienty a v poslední domácnost první republiky. Kdy budete mít zase otevřeno?
Doufám, že na jaře. Pořád mám další nápady a plány. Chtěla bych tady mít stálou expozici. Pro mě je vnitřní ostudou to, že Zíbrt tu nemá důstojný památník. Narodil se tady,  je to zakladatel českého národopisu, folkloristiky. Každý, kdo studuje humanitní obor, se bez něj neobejde. Máme tady jednu místnost, která je neopravená, a chtěla bych, aby byla jen pro něj. Ve velké místnosti bych chtěla mít zpracovanou historii obce a sboru dobrovolných hasičů.

Když se rozhlédnu po hlavní místnosti, jsou tu k vidění kóje, figuríny s oblečením a také staré nástroje jako kolovrátek. Kde jste je sehnala?
Darovali nám je lidé nebo jsme je sehnali v bazarech. Jedna stará paní z Písku, která o muzeu četla v novinách, nám dala peníze. Máme je schované na obci. Nechceme je dávat na opravu střechy, to by bylo hloupé. Chtěla bych, abychom za ně připravili místnost, pozvali ji do muzea a mohli říci: To jsme udělali za vaše peníze.                 

Autor: Klára Černá

14.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pod crossovou motorkou byl u  Škůdry nalezen mrtvý motocyklista.

U Škůdry byl v příkopu nalezen mrtvý motorkář

Putimský triatlon
15

V Putimském triatlonu se utkalo 56 sportovců

Zlivičtí a Čížovští se utkali o titul nejlepšího sekáče

Zlivice u Čížové - Třetí ročník Čížovského sekáče se konal v sobotu dopoledne na louce ve Zlivicích. 

Písek bude mít chytré zastávky

Písek - Kdo využívá v Písku městskou hromadnou dopravu, může se těšit na novinku. Začnou tady totiž fungovat takzvané inteligentní zastávky.

Milan Šmíd v práci klouže, tobogány má „v malíku“

Prachatice - Skluzavky a tobogány Milan Šmíd z Prahy nejen navrhuje, ale sám také kontroluje, zda jsou atrakce bezpečné.

OBRAZEM: Děti se v knihovně přesvědčily, že věda je prima

Písek - Věda je prima je název akce, která se konala v sobotu dopoledne v písecké knihovně. Pro děti byly na deseti stanovištích připraveny hravé workshopy, které vedli studenti katedry geografie a matematiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies