Patří politika do zpravodaje města, nebo ne? Otázka, kterou chce starosta Ivan Radosta řešit s místními lídry stran. Vše odstartoval téměř celostránkový materiál v červnovém vydání šestnáctistránkového měsíčníku Tibora Kaleji z dnes už opozičního hnutí ANO 2011. Týkal se toho, co se jim podařilo a nepodařilo prosadit. O zveřejnění dalšího článku usiluje hnutí do následujícího vydání.

Podle Ivana Radosty se musí rozhodnout, co se zpravodajem dál. Domnívá se, že byl absolutně nepolitickým měsíčníkem. „Nebylo by férové, aby každý měsíc tam jedno jediné hnutí dávalo příspěvek. To je logické," uvedl starosta. Dodal, že obsah zpravodaje je otázka jednání, které se v nejbližší době uskuteční. Zároveň podotkl, že si jsou vědomi znění tiskového zákona. Ten říká, že zastupitelé mají právo na uvedení svého názoru ve zpravodaji.
Zastupitel Martin Kostínek podotkl, ať si strany své příspěvky zaplatí jako reklamu.

Radní Lubomír Šrámek, který je tajemníkem táborského městského úřadu, seznámil se situací v Táboře. „Přetlak příspěvků zastupitelů by byl, tak jsme to vyřešili tím, že jsme do statutu zpravodaje dali to, že pro názory zastupitelů je určená jedna strana z dvanácti. Počet znaků na stránce jsme vydělili počtem zastupitelských klubů," upřesnil Lubomír Šrámek s tím, že jde o kompromis a prostor využívají všechny kluby.

Milevský zpravodaj obsahuje příspěvky úředníků, fotky z akcí, pozvánky na kulturní akce či okénko do historie. Před volbami jsou jeho součástí příspěvky stran a hnutí. V minulosti zpravodaj politický byl i jindy, a to hlavně kvůli anketě zastupitelů na dané téma.

ANKETA: PATŘÍ POLITIKA DO ZPRAVODAJE MĚSTA?

Martin Kostínek, 
KDU-ČSL 
  
Politika do Milevského zpravodaje normálně nepatří. Jiná situace je v době před komunálními volbami, kdy je vyhrazen pro všechny politické strany a uskupení stejný prostor. Rozhodně do zpravodaje nepatří články, jako byl ten v posledním zpravodaji od hnutí ANO. Dokážu si představit, že bude měsíčně vyhrazena jedna stránka, popřípadě jeden list zpravodaje pro všechny strany kandidující ve městě, bez možnosti kumulace této nabídky. To znamená, že si strana nepočká půl roku a pak nás „oblaží" celou stránkou svých názorů. Pokud by nebylo stranou/hnutím nabídka využita, propadla by bez náhrady. Vše, co by bylo nad tento rámec, by si měla dotyčná strana či hnutí zaplatit jako reklamu.

Lubomír Šrámek, TOP 09

Zpravodaj města je financován z veřejných prostředků a má mít především informační charakter. Občané mají právo dostat co nejvíce objektivních informací z činnosti města. Pro politickou debatu není primárně určen. Podle novely tiskového zákona je však ale dána možnost, aby zastupitelé ve zpravodaji sdělovali své názory. Redakční rada jistě může rozsah prostoru pro tato sdělení omezit tak, aby byl přiměřený v poměru k celkovému rozsahu zpravodaje. Kultura sdělení a charakter článků zastupitelů je na každém z nich osobně.

Bohuslav Beneš, KSČM
Osobně si myslím, že politika do zpravodaje nepatří. Výjimkou je období před komunálními volbami, kdy strany dostávají ve zpravodaji prostor. Tak, jak je to nastavené, to není špatně.

Zdeněk Herout, ODS
Když jsem byl starostou, tak byly prosazeny diskuze. Zastupitelé dostávali otázky a buď na ně odpověděli, nebo ne. To bylo jejich rozhodnutí. Myslím, že článek pana Kaleji není průlomový. Už kdysi pan Doubek využíval práva a do zpravodaje přispíval. My jako ODS využijeme zákonnou normu a práva a budeme se ve zpravodaji vyjadřovat.

Martin Třeštík, ČSSD
Politika jako kultivovaná výměna různých názorů na věcné problémy města v rozumné míře do zpravodaje patří. Politika pojímaná jen jako prostor pro střety osobních zájmů a vzájemné napadání rozhodně ne, to pak spíš jen ubírá prostor pro skutečné informování veřejnosti. Těžko se mezi tím ale mnohdy vede dělící čára a jsme odkázáni na míru vkusu, kterou jsou „politici" obdařeni.
⋌⋌Tibor Kaleja, ANO 2011
Myslím, že ano. Občané by měli vědět, co se děje.

Ivan Radosta, Jihočeši 2012
Myslím, že nepatří. Snad jen před volbami, kdy jednotlivé politické subjekty chtějí oslovit občany. Důvody, proč ne? Zpravodaj má svůj koncept, který se mi zdá poměrně úspěšný, bylo by škoda jej měnit. Každý měsíc máme k dispozici tolik materiálu na otištění, že musíme třicet procent zajímavostí vyřadit. To by se nyní ještě zkomplikovalo. Třetím důvodem je dostatek jiných médií a sociálních sítí, kde se mohou jednotlivé strany či hnutí zviditelňovat.
Domnívám se, že milevská veřejnost není lačná po politických agitkách.

Jsem pro vypsání anketní otázky, co by si milevští občané představovali – možná by více politiky přivítali. Potom bychom museli vymyslet vyvážený způsob a rozsah prezentací jednotlivých politických stran a hnutí.

Poznámka: Písecký deník oslovil lídry stran a hnutí, které jsou v zastupitelstvu. V případě ANO 2011 dostal přednost jediný jeho zastupitel Tibor Kaleja.

Vyjádření Miroslava Doubka (Svobodní) se nepodařilo získat.