Psal se 19. červenec 1983, když po zlatavých polích do hoštického JZD přicházel student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička. O rok později přišel film do kin. Slunce, seno, jahody tak letos slaví 30 let. „Dnes je místo klasů všude tráva. Taková je doba," posteskl si režisér slavné trilogie Zdeněk Troška na sobotním setkání v hoštickém JZD.
Spolu s ním zavzpomínal i Broněk Černý ze Strakonic. „Roli Venci Konopníka jsem dostal omylem. Šel jsem se přihlásit jako kompars, abych dostal slíbenou stovku na pivo. Místo toho jsem dorazil na konkurz. Stovku jsem ale přesto dostal – od policajtů jako pokutu," prozradil.
Na místo natáčení se vrátil i Šimon Plánička, v civilu Pavel Kikinčuk. „Atmosféra je tu stejná jako při prvním dílu, ačkoliv se od té doby hodně změnilo. Třeba jsem netušil, že tu mám penzion," smál se.
Sláva vesnické trilogie neutichá ani po letech. Hoštice jsou především v letní sezoně v obležení fanoušků filmu. Místní JZD dnes slouží jako muzeum, v němž najdete třeba jezdící postel.

Úspěch se nepromíjí. Na malém městě teprv ne, říká Broněk Černý

Před jednatřiceti lety se náhodou, přesněji omylem, dostal k hlavní mužské roli v kultovní trilogii hoštického režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno,… Dnes se Venca Konopník, tedy Broněk Černý, živí jako řidič kamionu. Že by se k herectví, které nikdy nestudoval, vrátil, připouští. „Kdybych dostal nabídku, asi bych se nebránil," říká.

Jako Venca Konopník jste určitě byl idolem žen. Jak jste se vyrovnával se slávou?
Úspěch se nepromíjí a na malém městě teprve ne. Z reakcí na mou roli byla tak polovina negativní.
Když se na lidi budete usmívat a trpělivě se s nimi bavit, budou si myslet, že neumíte žvanit o ničem jiném. Když se o tom s nimi člověk bavit nebude, budou o něm vyprávět, že je namyšlený. To si nevyberete.

Role v hoštické trilogii byla vaše první. Přišly další?
Hrál jsem například v televizním filmu Holka na krátkou trať, ale i v divadle.

Na kterou roli rád vzpomínáte?
Třeba právě na tu ve filmu Holka na krátkou trať.
V divadle si po představení můžete říct Jo, dneska to bylo dobrý. Ale u filmu to tak není. V tomhle případě to bylo jiné. Byl scény, ze kterých jsme měli opravdu dobrý pocit. Protože se ale film točil v osmdesátém čtvrtém, zasáhla ho silná cenzura. Roztrhala ho na kusy a scény, které jsme považovali za nejlepší, komunista do poslední vystříhal.

Chtěl byste se k herectví znovu vrátit?
Vždyť se na mě podívejte, kdo by o tohle stál? (smích)
Ne, vážně. Kdyby nějaká nabídka přišla, asi bych se nebránil. Už by to bylo jiné, divadlo mi dalo hodně zajímavých zkušeností.

Máte dvě děti. Jak se dívají na vaši slávu?
Nijak se tím nikdy nehonosili. Ale pravdou je, že i na vysoké škole ve Zlíně spolužáci věděli, že patří ke mně.