Cituje ředitele euregia Bavorský les – Šumava Kaspara Sammera, že „zavírací" akce starosty Fritze Gibise v polovině srpna vyvolala v jižních Čechách „obrovskou nevoli". Podle něho měla závora zabránit ujíždění zlodějů, kteří opakovaně kradli v Haidmühle. „I když starosta trvale ujišťoval, že Čechy z vloupání neviní, vnímají sousedé akci jako nepřímé obviňování," říká Samnmer. „Cítili se tímto opatřením napadáni, a já tomu rozumím." List k tomu připomíná, že ředitel euregia je v úzkém kontaktu s nositeli veřejné moci v ČR a ví, že sousedé „velmi citlivě" reagují na německá rozhodnutí, která by mohli vnímat jako ponižující.

Sammer dementoval zprávu, že by haidmühlská závora měla být zařazena na příští konferenci Evropského regionu Dunaj – Vltava. I když prý odpovědná místa v Jihočeském kraji neučinila  ve věci žádné konkrétní kroky, je o ní pražská vláda informována a „svou nelibu očividně výrazně dala najevo německému velvyslanectví". Podle něho je už na cestě dopisy na německé ministerstvo vnitra.

Starosta Gibis ujišťuje, že hranici nenechal uzavřít, jak je často (podle něho chybně) interpretováno. „Cyklisté a chodci přes ni mohli bez problémů, uzavření se omezilo jen na vozovku – a ta je tak jako tak pro vozidla všeho druhu uzavřena odpovídající značkou," říká. Kdo přesto potřeboval projet, třeba záchranné složky nebo obsluha intalské železnice, dostal prý klíče. Při rozhodování se prý opřel o názor profesora Martina Selmayra z Centra evropského práva pasovské univerzity, podle něhož volný přeshraniční provoz musí být zajištěn, ale jde prý o to jakým dopravním prostředkem. „Když je na silnici připuštěn normální provoz, nesmí být omezen," říká. Pokud je otevřena jen pro chodce, je závora přípustná jako úprava dopravy.

Odbor právního dohledu dolnobavorské vlády, který přikázal zdvižení závory v Haidmühle, se naopak odvolává na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy. Článek 22 říká: Členové (státy, které ratifikovaly schengenský kodex)  odstraní všechny překážky plynulého provozu na silničních přechodech vnitřních hranic schengenského prostoru.

Na otázku PNP, proč dolnobavorská vláda reagovala na situaci až teď, vedoucí příslušného oddělení  řekl: „Protože jsme se o tom dozvěděli ze zpravodajství až teď…"

Méně mrtvých

Počet mrtvých po dopravních nehodách v Rakousku letos v prvním pololetí oproti loňsku poklesl z 230 na 189, tedy asi o 18 procent. Je to nejméně v historii statistického zaznamenávání. Důvodem je pravděpodobně dlouhá a chladná zima, během níž řidiči jezdili opatrněji. Mezi obětmi je pět dětí do 14 let. Rekordně nízký je i počet mrtvých v Horních Rakousích – 37. Jen na dvou smrtelných nehodách se podílel alkohol.  O deset procent v této spolkové zemi poklesl počet zraněných.

Kdo bude starostou?

Místostarosta Lince Klaus Luger (SPÖ), designovaný jako nástupce Franze Dobusche v čele města, to při volbě v městské radě 7. listopadu nebude mít lehké. Lidovci a Zelení oznámili, že ho nepodpoří. Tím dostali důležitou roli Svobodní, kteří se zatím nevyjádřili.  Navrhovaný kandidát potřebuje v prvních dvou kolech volby absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole by mu stačila prostá většina. Zákon také počítá s případným přidělením křesla nejsilnější straně.

Designovaný místostarosta za ÖVP Bernhard Baier (38) řekl jasně, že jeho strana Lugera volit nebude, „zelená" radní Eva Schobesbergerová deníku OÖN sdělila, že její strana se zdrží hlasování. S navrhovaným kandidátem se prý rozcházejí v mnoha názorech na dopravu a otázky životního prostředí.

Lidovci ani Zelení nebudou do voleb stavět své kandidáty, Svobodní se ještě nerozhodli. Baier uvedl, že chce kandidovat na starostu až v „řádných" přímých volbách v roce 2015.

Od roku 1997 jsou v Horních Rakousích starostové voleni přímo. Každé dva roky před volbou městských rad na dalších šest let může ale starostu volit obecní rada, jako tomu bude letos v Linci a v řadě jiných měst země.

S rasery na web?

Jablko sváru - radarové foto.Bavorské městečko Abensberg začalo zveřejňovat na svých facebookových stránkách radarové snímky řidičů, kteří nejvýrazněji překročili povolenou rychlost ve městě. „Ačkoliv jsou tváře řidiče a poznávací značka znečitelněny, vyvolala iniciativa mnoho kritických hlasů," napsal deník PNP. Vedení města naopak mluví o novém prvku prevence nebezpečí. Zveřejněním snímků s údaji o rychlosti dotyčného delikventa a k tomu přiloženého pokutového bločku chce poučit řidiče o možných sankcích.

„Raserem září 2013" je na facebooku řidič audi, které jelo stovkou na Řezenské ulici, kde je povolena rychlost 50 km/h. Návštěvníci stránek se dozvědí, že za to dostal 250 eur pokutu a zákaz řízení na jeden měsíc. Na záběru jsou ale patrny i výrazné individuální poznávací znaky vozidla, třeba značka a nápadné disky.

Pasovský list poznamenává, že ne každému se to líbí, někteří lidé mluví o „internetovém pranýři" jako ve středověku a další zpochybňují právní stránku zveřejnění. Jejich reakce zase vyvolává protiútoky. Tady někdo jede o 46 kilometrů rychleji než smí, a my mluvíme o pranýřích a právu, napsal jeden ze čtenářů.

Země umělých kolen

Počtem 161 implantací umělých kolen na 100 000 obyvatel ročně je Bavorsko na špici Německa. Celostátní průměr je 130 operací. Někteří chirurgové v té souvislosti kritizují, že kolena a kyčle jsou v Německu operována zbytečně často. Skupina expertů společnosti pro ortopedii nyní vyhodnotila anonymizovaná data všeobecné zdravotní pojišťovny a konstatovala, že svou roli hrají i sociálně ekonomickí faktory. V bohatších oblastech jsou kolena operována častěji.

Do důchodu v 58,4

Rakušané odcházejí do důchodu průměrně v 58,4 roku (muži 59,4, ženy 57,4).  Oproti roku 2005 se tedy situace příliš nezměnila, tehdy byl průměrný věk nástupu do penze 58,1 roku. U samotných starobních důchodů se dokonce snížil – z průměru 63,9 na 62,5 roku, píše deník OÖN. 88 procent zaměstnaných nastupuje do penze v co nejbližším možném termínu. Invalidní  důchody lidé pobírají průměrně opět dřív, v 52,5 roku (dříve 52,8). Ženy do nich nastupují dokonce průměrně už v 50,3 roku. Poněkud se zvedl průměrný nástup do předčasného důchodu,  z 59,3 na 59,6 roku.

Učitelky za kámen nemohou

Soud v Augsburgu zamítl žalobu majitele osobního auta, které poškodil kámen hozený ze skupiny předškolních dětí na procházce, o náhradu nákladů na opravu. Soud uzavřel, že učitelkám v doprovodu nebylo prokázáno zanedbání povinnosti dohledu. Učitelkám mateřských škol nepřísluší vykonávat nepřetržitý a vše zahrnující dohled, jejich úkolem je vychovávat děti k samostatnému a odpovědnému jednání, řekl soud. Podle něj pedagogický doprovod udělal vše, aby povinnost dozoru splnil. Děti byly opakovaně poučovány, že nesmějí házet žádnými kameny nebo podobnými předměty. Z hřiště, u něhož k události došlo, navíc byly možné takové věci při procházkách průběžně odstraňovány.

V dané věci nebylo zjištěno, které z hrajících si dětí hodilo kámen, který rozbil zadní sklo parkujícího auta. Majitel žaloval zřizovatele školky o 2000 uer.