VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Svět nelze vidět černobíle, což platí i pro islám

České Budějovice - Svět není černobílý, ale pestrý, zdůrazňuje Jan Samohýl, vedoucí katedry filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Nabádá ke kultivaci islámu, i když připouští, že po nedávných událostech se tato představa může jevit jako naivní.

26.11.2015
SDÍLEJ:

Religionista Jan Samohýl působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.Foto: Petr Zikmund

Téma islámu je ve společnosti nyní hodně diskutováno. Jak jej vnímáte vy?

Jako téma velmi závažné a složité, podobně jako většina občanů. V univerzitním světě se však snažíme vše vnímat univerzálně, v kontextech a souvislostech. Oproti vidění jednoduchému, černobílému a fundamentalistickému. To vidím jako největší problém, černobílé vidění a z něj vycházející politický populismus. To se týká jak islámu, tak i třeba situace okolo migrantů a uprchlíků.

Islám tedy není nutné ihned zavrhovat?

Islám je světové náboženství mající na celém světě asi 1,6 miliardy vyznavačů. Jde o náboženství, které vychází i z židovství a křesťanství. Byl a je v mnohém inspirativní. Některé pasáže v koránu jsou velmi vstřícné našemu pojetí svobody vyznání, ale jsou tam i pasáže problematické. Úvahy nad zrušením islámu jsou úsměvné a nic neřeší. Ovšem, v posledním období, přibližně od padesátých let dvacátého století, dochází ve světovém islámu k většímu vlivu jednoho z proudů wahhabismu, a tím i k určité radikalizaci. Zde leží opravdu nebezpečí, islamismus. Tragické události ve Francii složitou situaci ještě více prohloubily.

Podle vyjádření evropských politiků dohodám skutečně nic nenasvědčuje.

Jsme v situaci, kdy slyšíme hlasy z Evropy, ale i z Ruska, které vyzývají k určité mstě. Jenomže právě na to takzvaný islámský stát čeká. Útoky islamistů primárně směřují proti muslimům. Vyvolání dalších střetů podle mě není cestou.

V jakém přístupu byste cestu viděl?

Velmi věcným způsobem spolupracovat na kultivaci islámu. Podporovat ty evropské muslimy, kteří mají respekt k demokratickým a liberálním hodnotám, jak je cítíme v Evropě. To je, podle mě, správná cesta, i když to asi zní v této chvíli naivně. To neznamená nemít účinnou obranu a nebýt připraveni i k vojenskému zásahu. Ale z dlouhodobého hlediska společného soužití v Evropě to znamená být otevřený k diskusi s islámem.

Vnímat islám paušálně jako velké zlo je tedy zaslepené?

Jako každé náboženství i islám posiluje v člověku jeho vnitřní svobodu, nezávislost a důvěru v boha. Islám zdůrazňuje moment víry a vydání se bohu. Jde z náboženského hlediska o pozitivní postoj, na druhé straně ale také hrozí zneužití a manipulace věřících lidí. To se týče fanatismu v negativní rovině, to jsou projevy islamismu.

Můžete uvést ty pozitivní stránky?

Jak už jsem naznačil. V našich dějinách bylo například v době nacismu nebo komunismu patrné, že lidé silně zakotvení ve své víře lépe snášeli silné útrapy. Měli velkou schopnost řadu věcí zvládnout. Uměli takzvaně od sebe odstoupit a důvěřovat bohu. Na druhou stranu ze silné emoce může pramenit i ono nebezpečí.

Jedná se o záležitost celé víry nebo pouze jednotlivců?

Nebezpečí tkví především v přístupu k násilí, nejen k terorismu, ale obecně v porušování lidských práv. Islám jako celek je více propojen s politikou. V posledním vývoji islámu je tato tendence významná. Například v křesťanství se Ježíš jednoznačně distancuje od politiky, toto oddělování světa víry a politiky je důležité, křesťanský politik má před očima Ježíše jako apolitickou osobnost.

Bylo tomu tak v islámu pokaždé?

Nikoliv, dokonce to bylo i opačně. Islám měl ve svých dějinách skvělé úseky. Jak ve vrcholném středověku, například Córdobský chalífát. Také i v moderním islámu se objevovaly určité myšlenky, které směřovaly k našemu, evropskému, pojetí práva. Například zrušení otroctví, přestupu k jinému náboženství a podobně. To byly například myšlenky na známé egyptské univerzitě Al Azhar. Poslední vývoj se ale zdá jiný. To se týká špiček v islámském světě, které mají rozhodující vliv. Zejména v oblasti arabské, zde je sklon k wahhabismu značný.

Sklon k násilí tak v islámu není celoplošný?

Jeden výzkum mezi 33 tisíci muslimy dokonce ukázal, že jejich tendence k násilí jsou obecně velmi nízké. Dokonce nižší než u nás Evropanů. Běžnému muslimovi může islám pomáhat v jeho praktickém životě. V islámských zemích je i nižší kriminalita. To může být i způsobeno obavami z přísných trestů. Zásadní vliv však mají ty zmíněné špičky, které jsou pod vlivem řekněme radikálnějšího islámu.

V lednu tohoto roku jste v rozhovoru pro Deník uvedl, že jsme nevyužili možnosti diskuse s islámem. To tak stále platí?

Vnímám to jako velmi závažnou otázku. Lidé z prostředí evropského islámu nám mohou přinést přínosné podněty. Jsou to lidé, kteří akceptovali život v liberálním světě a z našeho pohledu mohou znamenat možnost dialogu i v rámci islámu.

Po posledních útocích v Paříži docházelo často ke spojování teroristů s uprchlíky. Vidíte v těchto dvou záležitostech nějakou souvislost?

Myslím, že je potřeba tyto věci odlišovat. V české politice došlo k určitému populismu, zjednodušování vzhledem ke krátkodobému politickému úspěchu. Logicky pak přichází obavy, strach a nejistota běžných obyvatel, což mě znervózňuje. Necitlivost vůči lidem, kteří vlastně utíkají z oblastí postižených válkou a hrozí jim to nejhorší v podobě smrti, je špatná. Směšování jejich případů s nebezpečím islámu je velmi nebezpečné.

Takže je potřeba terorismus a uprchlíky od sebe odlišovat?

Především uprchlíky od migrantů. I my totiž běžně odcházíme do Rakouska či Německa za prací. Je běžné, aby lidé migrovali za lepším živobytím. Musíme při tom ale splnit určité podmínky. Nejde, abych odešel do Rakouska a nevzal si žádné doklady a neplnil platné zákony v dané zemi.

Slití těchto dvou témat do jednoho vás hodně znepokojuje?

Situace je velmi složitá. V migraci tisíce lidí vždy tkví určité nebezpečí, a to se týká i případných teroristů, kteří se vmísili mezi uprchlíky. Evropa řadu věcí podcenila. Na druhou stranu jsem velmi potěšen posledními reakcemi české vlády a postoji pana premiéra. Zdá se mi, že česká reprezentace začíná poměrně dobře rozumět, jak otázce bezpečí, tak i potřebě pomoci.

Může jít v případě islámského státu třeba přímo o snahu ve vnímání lidí spojit terorismus s migrační vlnou?

Je potřeba říci, že radikální skupiny islámského státu nemají snahu vytvořit uzavřený stát. Naopak chtějí především šířit své ideje. Takže teroristické útoky jsou pro ně způsoby, jak znejišťovat a dále posilovat konflikt ve společnosti. Naší odpovědností je mít odvahu být na straně svobody.

Autor: Radek Papáček

26.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Startuje nová sezona fotbalového okresního přeboru

Ilustrační foto

Kam za kulturou a zábavou na Písecku

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Kam s bolavými zuby na Písecku?

Písecko - Zubní pohotovost na sobotu 19. a neděli 20. srpna:

Nově narozená miminka z písecké porodnice

Písecko - V uplynulých dnech se narodili:

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení