Se svátkem svaté Lucie, považované za patronku švadlen a kočích i ochránkyni před nemocemi očí, byl podle etnografky Regionálního muzea v Českém Krumlově Alice Glaserové spojen zákaz předení lnu. A také tradice chození žen převlečených za Lucky po domácnostech.
„Pokud některou hospodyni načapaly při předení nebo draní peří, bylo zle. Lucky předivo odnesly nebo poničily a peří rozfoukaly," popsala již téměř zapomenutý obyčej Alice Glaserová.

Doplnila, že například na Českokrumlovsku vystupovala Lucka coby zlá osoba, kterou dospělí strašili své zlobivé děti.

V čase mezi svátkem svaté Lucie a Štědrým dnem si blížící se oslavu Narození Páně připomínáme ještě dvěma významnějšími předěly, a sice třetí a čtvrtou adventní nedělí.

Podle českokrumlovské vikariátní katechetky Štěpánky Talířové se právě o třetí adventní neděli mění tradiční adventní liturgická barva, kterou je fialová, na růžovou. „To proto, že světlo Vánoc, tedy přicházející radosti, proniká tmou. Růžová tedy značí jakési naředění tmavší fialové," vysvětlila Štěpánka Talířová.

O třetí adventní neděli navíc mohou být kostely vyzdobeny květinami, což je v jiných adventních dnech zakázáno.

Adventní čas měli lidé i v dřívějších dobách spojený s pečením. Spíše než cukroví, jaké známe dnes, však podle etnografky Alice Glaserové domácnostmi voněl perník. Na ten měly hospodyňky i zvláštní dřevěné formy, například s podobiznou svatého Mikuláše.

„Kromě toho se používaly i různé kovové formy a vykrajovátka," podotkla Alice Glaserová s tím, že perník měl v domácnostech širší využití – zdobil se jím strom a děti jej dostávaly i coby vánoční dárek. Kromě perníku ženy pekly i takzvané zvykoslovné pečivo.