VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Facebooku jsem nikdy nebyl a ani nebudu, říká oceněný podnikatel

Písek - Šestatřicetiletý Miroslav Burda stojí v čele písecké firmy vyvíjející software a aplikace pro mobilní telefony.

14.9.2013
SDÍLEJ:

Miroslav Burda (vlevo) založil firmu Intelis s kolegy v roce 2008. Letos převzal od starosty města Ondřeje Veselého ocenění Jihočeské hospodářské komory Firma roku Písecka.Foto: Deník/Marek Prášil

 Studoval kulturní publicistiku, religionistiku a filozofii. Dnes vede píseckou softwarovou společnost Intelis, která se stala Firmou Písecka 2013 v anketě Jihočeské hospodářské komory. Šestatřicetiletý Písečák Miroslav Burda v rozhovoru pro Písecký deník říká: „S firmou chceme zůstat v Písku, těžko tu ale sháníme kvalifikované zaměstnance."

Firma Intelis existuje pouhých pět let. Jaké byly vaše začátky?
Se třemi kolegy, se kterými jsme Intelis založili, jsme se potkávali pracovně v různých rolích už od roku 2000. Pak se ukázalo, že je převis poptávky ze strany Telefóniky, a my si řekli, že zkusíme nabídnout naše služby jako subdodavatelé. Zakázek přibývalo a získali jsme další dlouhodobé zákazníky, například E.ON. Nárazově jsme pracovali pro DHL nebo Fujitsu. Hlavním byznysem pro nás je tvorba softwaru na zakázku.

Na vašem webu jsem si přečetl, že poskytujete komplexní služby ve vývoji zákaznických aplikací. Co si pod tím má člověk představit?
 
Firemní stránky jsem nepsal, ani pořádně nevím, co tam je. (smích) V případě softwaru máte produkt, který vymyslíte – například naše aplikace pro mobilní telefony InCity – uděláte si průzkum trhu, vytvoříte značku a  snažíte se  produkt na trh dostat a prodávat. 
  Tvorba softwaru na zakázku spočívá v tom, že zákazník má konkrétní potřebu na zautomatizování či podporu nějakého procesu. Záleží na tom, jakou roli v příběhu máte – můžete být subdodavatel pro jeho IT, dodáváte hlavně v uvozovkách ruce. Nebo zastřešujete proces kompletně včetně analýzy, máte-li v doméně zákazníka hlubší orientaci, můžete i spoluvytvářet zadání. Právě znalost prostředí pak firmě pomůže u zákazníka se udržet. To je i cesta, kterou se chceme ubírat, tedy dlouhodobá spolupráce. Přímo u zákazníka pak sedí náš zaměstnanec, není to nutně programátor, ale spíše byznys konzultant. Zákazník často neví, co mu může IT nabídnout. Náš člověk pomáhá u zrodu myšlenky a zadání.

Trh, na kterém působíte, v posledních letech prochází velkou změnou a příklonem k mobilním zařízením. Vy jste letos přišli s aplikací pro mobilní telefony InCity. Kde se vzal nápad na tuto aplikaci?
  
Naši zákazníci pochopitelně změnu vnímají a poptávají mobilní rozšíření jejich služeb. Pro E.ON jsme například dělali  mobilní verzi zákaznického portálu Energie 24. Mobilní aplikace jsou nové, hravé a začali jsme přemýšlet. InCity přišlo  tak nějak mimoděk. Člověk chodí po městě a říká si, co všechno  chybí a co by šlo. Všimnete si spousty nešvarů, jako je například rozbité veřejné osvětlení, převrácené kontejnery. Ne každý se ale sebere a jde na to někam upozornit. Mobil je v tu chvíli ideálním nástrojem. Stačí udělat fotku a v aplikaci jen připojíte krátký popis závady. Zároveň tu pak můžete sledovat, jak Městské služby Písek pracují na tom, aby problém vyřešily. Druhá věc, která trápí každého, je nedostatek času – člověk si připadá, že stále vysedává na úřadech. Proč se nemůže někde objednat on-line? A když už ne objednat, tak aby mi aplikace alespoň řekla, že jsem šestý na řadě a můžu přijít za půl hodiny. Objednávání na úřady bychom chtěli zprovoznit v další verzi aplikace.  Myšlence InCity dala vzniknout řada běžných občanských zkušeností.

Kolik máte nyní zaměstnanců?

Přiznám se, že úplně přesně nevím, bude to ke čtyřem desítkám lidí.

Firmu jste založili v Písku, nyní máte pobočky v Českých Budějovicích a Praze. Sídlo i nadále zůstane v Písku?
Do dalších měst nás vedla přirozená potřeba. Například v Budějovicích pracovali naši lidé pro E.ON. Nebylo únosné, aby seděli pouze u zákazníka.
Původně jsme měli představu, že bychom z jižních Čech obsluhovali velké zákazníky. Mohli bychom konkurovat cenou a přijde mi i líto, že se z regionů vytrácí práce s vyšší hodnotou. Pak se z Písku stane montovna.  Do Prahy nás dohnaly dvě věci – kapacity na trhu práce na Písecku prostě nejsou. Seženete jednotlivce díky fluktuaci nebo, že se někdo vrací z Prahy kvůli rodině. Ale to je vše. Druhá věc jsou pak jednání v Praze – nemůžeme se jako firma schovávat po kavárnách, pronajímat zasedačky.
Sídlo máme i nadále v Písku a cítíme se být patrioty. Máme radost, když zákazníci přijedou do Písku, vytáhneme je do muzea a většinou se jim Písek líbí.

Vystudoval jste, předpokládám, vysokou školu technického směru?

IT oboru jsem se bránil. Zajímalo mě spousta jiných věcí než počítače. Dělal jsem sice průmyslovku v Písku, takže bych k tomu měl mít blízko, ale obor jsem dělat nechtěl. Pak jsem ale studoval v Táboře bakalářský obor kulturní publicistika.  Pak jsem zběhnul a přihlásil se v Praze na studium religionistiky a filozofie. Bavilo mě to, ale životní pragmatismus vás stáhne zpátky. Při programování člověku filozofie moc platná není, ale jakmile začnete pracovat s lidmi, tak uplatníte takzvané měkké dovednosti jako jsou psychologie či komunikace. Vnímám to jako dobrý synergický efekt. Už při škole jsem se začal živit jako programátor a lidem přišlo divné, jaký to vlastně studuji obor. Přeplouvat mezi oběma světy mi ale problém nikdy nedělalo.

Sídlo firmy máte v Kodlově domě, jehož fasádu zdobí malby Mikoláše Alše. Tady by člověk sídlo IT firmy nehledal…
Začínali jsme v Sedláčkově ulici, pak jsme byli ve Vrcovické a jak jsme rostli a přibírali, nájem přestával mít smysl. Hledali jsme, kde bychom se mohli usídlit. Prvoplánově se nabízelo, aby to bylo místo, kde se dá dobře parkovat, železobetonová prosklená věc… Vzhledem k tomu, že jsme tak trochu švihlí, líbil se nám právě Kodlův dům. Má genia loci, celý prostor je inspirativní. Stavitel Kodl byl osvícený člověk a novátor, to historické spojení je pro nás symbolické.

Zmínil jste se, že nemáte Facebook, nelimituje vás to ve vašem oboru?
Firemní stránku máme, většina zaměstnanců na Facebooku je a stránky máme i pro aplikaci InCity. Já jsem tam ale v životě nebyl. Nevidím smysl v tom poskytovat jakékoliv informace ze svého soukromí, šmírovat u kohokoliv, dívat se na svoje spolužáky, se kterými se nevídám. Buď se s nimi stýkám, nebo ne. Člověk, který má tisíc přátel, ve skutečnosti nemá nikoho.

Autor: Marek Prášil

14.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aleš Kočí - FC Písek.

Dotahovali, dotahovali, ale nedotáhli

Ilustrační foto

Bezproudí na Písecku

OBRAZEM: V Tálíně o pouti světili nové obecní symboly

Tálín - O víkendu v Tálíně slavili václavskou pouť.

Mezinárodní festival studentských filmů v Písku se otevírá veřejnosti

Písek - Letošní 17. ročník Mezinárodního festivalu studentských filmů v Písku nabídne návštěvníkům atraktivní program a projekci studentských filmů z celého světa.

Mlýny jako perličky v historii

Bernartice - V přísálí sokolovny ve středu 27. září od 18 hodin představí svou další knihu o mlýnech a mlynářích autorka regionální literatury Jaroslava Pixová.

Balynka učila třídit děti odpad v Milevsku

Milevsko - Milevsko se svým kulturním domem a příslušným divadelním sálem je již po desetiletí nedílnou součástí dramaturgie Karlovarského hudebního divadla při výjezdních představeních.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení