Přítomní diváci byli svědky parádního představení nejlepších freeride MTB jezdců, jaké kdy Česká republika viděla. Jindy obvyklou přírodní scenérii tentokrát pořadatelé závodu vyměnili za historické centrum města.

Obrovské překážky byly vyrobeny ze dřeva, oceli a množství navezené zeminy. Už dopoledne si je vyzkoušelo na 30 jezdců ze světa i z domova. Mezi nimi byl i jeden z nejlepších světových borců Michal Maroši, který Píseckému deníku poskytl následující rozhovor.

Michale, co se za uplynulý rok změnilo ve vašem sportovním životě?

Letos jsem se potýkal se závažným zraněním, jednalo se o vyhřezlou ploténku, takže jsem si musel dát od kola tři měsíce pauzu. Bylo to v hlavní sezoně, takže jsem se musel smířit s tím, že nepojedu seriál Světového poháru ve sjezdu ani ve fourcrossu. Na druhou stranu jsem si po dlouhých deseti letech pořádně odpočinul od závodění a věnoval jsem se výstavbám bikeparkům v Krkonoších. To byla u mně zásadní změna v tomto roce. Navíc jsme se domluvili s Pískem a X Zone Media, a opřeli jsme se do slopestylu, který by měl být letos zase o něco lepší, než ten loňský. Alespoň co se překážek týče.

V čem bude letošní podnik lepší než ten loňský?

Rozhodně tím, že se uskuteční na lepším místě, než ten minulý. Rozhodli jsme se , že start závodu se uskuteční na Velkém náměstí, což nám otevřelo další možnosti, především ve větší koncentraci lidí. A překážky jsou větší, je zde větší rozhled. Na druhou stranu jsme vylepšili stávající molo, které jsme prodloužili ještě jednou tolik. A přibyla tam další překážka, takže trať je jak technicky těžší, tak i fyzicky náročnější. A samozřejmě i finančně dražší.

Stane se z tohoto závodu v Písku tradice?

Já doufám, že ano. Bude záležet na tom, jak se k tomu postaví město Písek a sponzoři. Všechno se to odvíjí o tom, jestli budou peníze, aby se mohly dělat závody podobného typu. Momentálně už v Evropě i po celém světě není kvalitnějšího závodu, než je právě tento v Písku. Je to svým způsobem velký unikát. A tak by jistě byla velká škoda, kdybychom od jeho organizování museli odstoupit. Až docílíme toho, že sem pozveme nejlepší jezdce z celého světa, tak teprve pak se nám splní jeden velký sen.

Jsou v Písku elitní jezdci už letos?

Určitě. Je tady prakticky celá evropská špička. Například Marius Hoppensack a Henrik Tafel z Německa, Bartek Obukowicz z Polska,Francouz Chris Hatton, čeští závodníci Tomáš Zejda, Filip Kamidra, Jan Toth, Ondřej Malý a další. Bohužel shodou okolností se ve stejném termínu jede podobný závod na hlíně v Rakousku, kam organizátoři pozvali světovou i evropskou špičku, ze které někteří borci dali přednost právě závodu v Písku. Tady můžeme v podstatě vidět opravdu jen to, co umí jen pár lidí na světě.

Co očekáváte od tohoto druhého závodu v Písku?

Doufám, že se všichni jezdci budou snažit podat co nejlepší výkony a že početní diváci je v jejich snažení co nejvíce podpoří. To vždy jezdce vyburcuje k větší odhodlanosti. Věřím, že nám vydrží počasí a celý závod se uskuteční bez jediného závažnějšího zranění.

Můžete říci, jak dlouho už se věnujete závodům na kole?

Já už závodím dvaadvacet let, takže všichni kolem mně už to berou tak trochu jako normální součást mého života. Když se někdo přijde poprvé podívat na takový závod, tak si řekne, že jsou to všechno šílenci na horských kolech. Já si však myslím, že opak je pravdou. Člověk musí mít pro takový sport velký cit a odvahu, musí být naprosto srostlý s kolem, aby mohl takové věci s ním dělat. Není to o tom, že si jeden rok koupím kolo a další rok tady budu s klukama jezdit. Je to dlouhodobá záležitost, podložená velice tvrdým tréninkem, spoustou odříkání i bolestí.

Máte téměř dvouletého syna. Má už také kolo?

Jistě. Má kolo a už nyní u něho pozoruji sklony k tomu, že bude chtít jít v tátových šlépějích. Má malé kolo i dobré zázemí, a pokud si tento sport vybere, já osobně mu v tom nebudu bránit.