Jaké pro vás bylo zahrát si 
v domácích podmínkách v dresu soupeře?
Výborné. Musím se ale přiznat, že před zápasem jsem byl nervózní. Přesně jsem totiž věděl, jak to bude probíhat, že bude plná hala 
a já se budu chtít ukázat. Ale celkově to byl strašně skvělý pocit.

Už jste se někdy v Písku představil na hostující straně?
V dorostu jsem tu odehrál tři nebo čtyři zápasy. Žádný 
z nich se mi ale nepovedl jako ten poslední. Navíc v dorostu to bylo úplně něco jiného.

Udržoval jste s někým kontakt před zápasem?
Ani moc ne. Jen jsem řešil, jestli budu hrát za Písek nebo USK. Protože pořád mohu hrát za Písek, dokonce jsem mu pomohl i k postupu 
v předešlém kole poháru. Až těsně před zápasem se rozhodlo, že budu hrát za USK.

Bylo složité se zorientovat?
To vůbec. Naopak mi to situaci usnadnilo. Věděl jsem, co Písek bude hrát, a tím, že kluky znám, tak jsem věděl, co si mohu dovolit.
Nakonec jste z toho vytěžil třiadvacet bodů. Takže spokojenost?
V útoku jsem se svým výkonem skutečně mohl být spokojený. Co se ale týče obrany, tam už to nebylo nejlepší. Udělal jsem hodně chyb.

Podařilo se vám za váš tým překonat hranici sta bodů. 
Vnímal jste ten okamžik?
Tak to vůbec. Při hře jsem si toho nevšiml.

Sršni v rámci utkání slavili dvacet let od svého založení. Zúčastnil jste se oslav?
Bohužel jsem přijel až společně s týmem. Takže jsem 
v hale nebyl dříve, i když bych rád. Myslím ale, že by nebylo příliš týmové, když bych nepřijel s týmem. 
Navíc, když se snažím, abych si odehrané minuty na hřišti zasloužil.

Nastoupíte letos ještě za Sršně?
Určitě, rád bych, když to vyjde. Pokud třeba Písek bude hrát barážové zápasy 
o první ligu, chtěl bych se jich zúčastnit. Chtěl bych být u toho s klukama, jsem s nimi v kontaktu a myslím, že mezi ně zapadám.

Jaká je vaše aktuální pozice 
v USK Praha?
Hodně těžká. V týmu je velká konkurence. Zatím jsem tak v nejvyšší soutěži odehrál jen dva zápasy.

Před rokem zraněný kotník je už v pořádku?
Rekonvalescence pořád probíhá a kotník mě stále bolí. Takže se do toho snažím vrátit zpátky. Není to ale ještě takové, jak by mělo ideálně být. Navíc máme nového trenéra, a tak se musím snažit o to více, abych se mu ukázal, protože mě nezná.