Vraždy něžnou rukou zahrnují i případy z jižních Čech

Nese název Vraždy něžnou rukou a její námět je opět historicky kriminální. Jen tentokrát nejsou pachateli muži.

Proč jste si vybral právě toto téma?
I ženy v historii páchaly zločiny a staré soudní knihy či procesní spisy to jasně dokazují. Uvažoval jsem o knížce tohoto typu už několik let, ale musel jsem počkat, než se mi postupně nahromadily archivní podklady. Teď ta správná chvíle nastala.

Zdroj: Deník / RedakceKolik příběhů jste v knize zaznamenal a z jaké doby pocházejí?
Kniha Vraždy něžnou rukou obsahuje celkem dvanáct příběhů ženských vražedkyň. Nejstarší případ nás zavede do barokní Prahy roku 1729, nejmladší se odehrává v obci Chrást na Písecku roku 1935. V prvním případě se jedná o loupežnou vraždu, kterou spáchaly dvě mladé služky na bohaté staré paní, poslední případ popisuje smutný příběh nešťastného manželství vesnického učitele, který skončil krutou vraždou. Pro jihočeské čtenáře může být zajímavé, že čtyři případy v knize jsou z jižních Čech, či lépe řečeno z Písecka či Strakonicka. Kromě už zmíněné vraždy ve škole v Chrástu nedaleko Kostelce nad Vltavou je velmi zajímavý i případ vraždy píseckého profesora Lepešky, kterého roku 1927 zastřelila doma při čtení novin jeho manželka. Podobným případem je také vražda rolníka Hambergra v Buzičkách u Blatné. Toto zastřelila jeho žena na jaře 1926 a pak se snažila několika nešikovnými způsoby svalit vinu na neznámé lupiče.

Kde jste čerpal informace a jak dlouho jste na knize pracoval?
Nejspolehlivější informací pro tyto případy je vždy příslušný trestní spis. Pro jižní Čechy jsou tyto dokumenty uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Je třeba projít také staré matriky, obecní kroniky a v neposlední řadě i pročíst dobové noviny. Na tuto knihu jsem zhruba rok připravoval podklady a asi půl roku jsem ji psal. Staré matriky jsou dnes naštěstí už většinou digitalizovány, takže je najdete na internetu.

Měnily se důvody nebo způsoby vražd s postupující dobou?
Možná se dnes některé vraždy páchají nějakým sofistikovanějším způsobem, ale v zásadě ženy tehdy vraždily stejně jako muži. V knize jsou zaznamenány případy uškrcení, zastřelení, otrávení, ubití sekerou a utopení.

Vždy se ve svých knihách snažíte zaznamenat především neobvyklé případy. Co bylo pro Vás tentokrát největším oříškem, který případ?
Psaní faktografické knihy někdy nejde tak snadno. Stane se třeba, že příslušné spisy v archivu byly už skartovány, takže ten nejdůležitější materiál chybí. Někdy vás naopak nový objev mile potěší. Onen prvně jmenovaný případ vraždy bohaté stařeny roku 1729 v Praze se odehrál na Ovocném trhu, v domě U dvou sloupů. Náhodou jsem si všiml rytiny barokního autora Františka Bernarda Wernera z roku 1740, na níž je zachycen Kolovratský palác. V jeho těsném sousedství je zobrazen i onen dům – místo činu. Moje štěstí ve chvíli tohoto objevu se dá jen těžko popsat. Ihned jsem tuto rytinu zařadil do budoucí knihy.

Na jakou další Vaši knihu se mohou čtenáři těšit a kdy?
Nakladatel mne počátkem tohoto roku požádal o další, už čtvrtý díl Kriminálních příběhů ze staré Šumavy. Dnes je hotová kniha už odevzdána tiskárně a měla by se na knižních pultech objevit někdy v průběhu listopadu.

V současné době začínám pracovat na dlouho odkládané knížce o dějinách kordů, kterou bych rád připravil k vydání na příští rok.