Slovem legie jsou označovány zahraniční jednotky složené z Čechů a Slováků, z řad dobrovolníků, krajanů a posléze i zajatců či zběhů, kteří bojovali v armádě do té doby ještě neexistujícího státu.
Kromě např. známé roty „Nazdar“ ve Francii (rozptýlené po bitvě u Arrasu do dalších částí Cizineckých legií) bojovali od počátku války Češi (dobrovolníci či zběhové) i v Itálii a Srbsku. V Itálii byly povoleny dobrovolnické oddíly v roce 1917, o rok později jsou nasazeny do bojů, zejména na Piavě. V Rusku se prvním známým praporem stala Česká družina sestavená z dobrovolníků (krajanů na Ukrajině).
Jednání o zřízení jednotek z řad zajatců a zběhů bylo zdlouhavé, jednat s carem přijel i budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po svržení carismu získávají legionáři od Prozatímní vlády podporu. 2. července 1917 se v bitvě u Zborova legionáři postarali o úspěšnou ofenzívu. Je to bitva, která vstoupila do dějin jako bitva Čechů proti Čechům. Jak vzpomínal jeden z besedujících na vyprávění svého předka, stalo se, že na sebe u zákopů, po útoku na bodáky, narazili známí ze stejného města. Na počest Zborova se 2. červenec slaví jako den československé armády. Po bolševickém převratu a podepsání separátního míru byli legionáři nuceni se stahovat na východ přes transsibiřskou magistrálu do Vladivostoku (známé jsou bitva u Bachmače či Čeljabinský incident). Legie obsadily po bojích s bolševiky v podstatě celou transsibiřskou magistrálu. Nakonec se stáhly a ve Vladivostoku se jim podařilo v 40 lodních transportech přesunout mezi lety 1919 – 1920 do Evropy.
Československá obec legionářská u příležitosti výročí vzniku legií přistavuje na mnoha místech naší země Legiovlak. Účastníci besedy se dozvěděli, jak vypadalo vybavení legionářského vlaku těplušky či zdravotního a obrněného vagonu. Připomenuta byla i legionářská literatura, z níž byla zmíněna díla Medkova či F. Langera, z jehož knihy „Pes druhé roty“ byla parafrázována ukázka, a přečteny byly i Radovy básně. V závěru přednášky byli představeni jednotliví protivínští legionáři. Protivíňáci bojovali jako ve Francii, Rusku, tak i v Itálii, kde jich bylo zdaleka nejvíc. Na tablu je jich celkem 43. Jeho kopii nalezneme v protivínském Památníku, stejně tak i prapory legionářů. V závěru nebyl opomenut ani pomník na náměstí, kde jsou vytesána jména našich legionářů. Je zde i prsť země od Zborova, po jejíž historii pátráme. Účastníci besedy se poté vzájemně svěřovali se vzpomínkami na své předky, ať již na ty bojující za ještě neexistující stát či na ty za Rakousko – Uhersko. Pro srovnání proběhlo i improvizované hlasování, kdo měl koho na které straně.
V souvislosti s legionáři byla v době besedy aktuální Muzejní noc s legionáři v Prácheňském muzeu, která byla naplánována na 3. června.
V červnu zveme na posezení s harmonikou, které se uskuteční 22. června, a na konci léta PVK chystá výlet po píseckých památkách. Akce bude včas plakátována. Sledujte kalendář akcí na https://protivinnet.blogspot.cz/
Za PVK Petra Čecháčková