Ve čtvrtek 4. května v podvečer měli účastníci v zaplněné Café Gallery, kterých se sešlo kolem třiceti, možnost přivítat umělce z Volar, malíře, kreslíře a autora projekčních fotografií pana V. Víta Pavlíka. Tento absolvent oboru učitelství pro umělecké školy na Jihočeské univerzitě (roč. 1976) je v současné době ředitelem Základní umělecké školy ve Volarech a předsedou Asociace jihočeských výtvarníků.

Ač příslušník střední generace, má již na svém „kontě“ výstavy v Německu, Rakousku, Francii, USA a České republice. Autor svou bezprostředností a všeobecným přehledem záhy dodal kuráže zúčastněným k mnoha otázkám. O způsobech tvoření, nahlížení na realitu a jejím „přenosu“ do děl. Umělec jako rodilý Volarák, který prožíval dětství v šumavském Stožci, má svou milovanou Šumavu pod „kůží“. Šumava je jeho inspiračním zdrojem. Neznamená to, že „otrocky“ přenáší realitu do díla. Tvoří impulsivně /cyklus Živly/, někdy i s přítomností reality (Volary, Pasov).

V každém případě ale nechybí citový vztah k zobrazovanému, který podněcuje i vnímání diváků. Autor sám říká, že mu jde o to, aby dílo diváka oslovilo. A to je přece úloha umění. Máme sice každý jiné smyslové a vzdělanostní vybavení, ale radost a i zamyšlení nad dílem vítáme všichni.

Autor má z čeho rozdávat. Narodil se a žil v uměleckém prostředí - děda i otec byli výtvarně činní - manželka Kateřina je pak úspěšnou hudebnicí. Ona to byla, která na besedě slovo umělce umocňovala hrou na baryton saxofon.

Při besedě se mluvilo i o otázce NPŠ - kácet, nekácet, podporovat turismus, či část území „zakonzervovat“, o osobnostech Volar (o bývalém starostovi a učiteli Sv. Vokurkovi. Učil v 70. letech i v Protivíně, o spisovateli, výpravčím a milovníku Šumavy panu R. Kozákovi.)

Setkání se vzdělaným člověkem s přehledem, citlivým vnímáním, navíc skromného, vstřícného vystupování a humorným přístupem k věci je vždy obohacující.
Poděkování patří Mirce Hlaváčové za organizaci besed. Těšíme se na další setkání.

Věra Piklová