Esperanto pomáhá překonat bariéry

Výuka esperanta v Písku a v celém regionu má dlouholetou tradici. Klub La Ponto, který sdružuje zájemce o esperanto z celého Prácheňska, byl založen již před 102 lety. Do jeho historie se významně zapsal dlouholetý předseda klubu La Ponto Libor Křivánek, v jehož práci pokračovala manželka Radka Křivánková.

O tradicích a zejména současných možnostech tohoto mezinárodního jazyka hovořila na úterní besedě v Městské knihovně v Písku předsedkyně píseckého klubu Pavla Dvořáková.

„Už od dětství jsem měla zájem vidět svět, a když jsem poznala esperanto, začala jsem se ho učit. Tento mezinárodní jazyk mi dává možnost kontaktu s lidmi z nejrůznějších zemí, kteří se chtějí poznávat a přátelit. Členy a příznivce esperantského hnutí nerozděluje ideologie, příslušnost k různým etnikům a náboženskému vyznání, nerozdělují je ani předsudky,“ uvedla Pavla Dvořáková.

Esperanto podle jejího názoru přináší také kulturní obohacení. V současné době v médiích převládá kultura z anglicky mluvícího světa, jako kdyby jiné země neměly v kultuře čím se pochlubit. Esperanto nabízí možnost poznání i života minorit.

Díky esperantu Pavla Dvořáková a nejen ona objevila například maďarskou a estonskou literaturu. Zásluhou esperanta mohla být také mnohá díla českých autorů přeložena do japonštiny nebo čínštiny.

Máj v esperantu

Účastníci besedy potom slyšeli část Máchova Máje a Šrámkův Splav přeložené do esperanta. Právě básně Fráni Šrámka patří k vyhledávaným mezi překladateli do esperanta. Ale nejde jen o tvorbu klasiků. Například písničkář Jarek Nohavica má na svém webu písničky nazpívané v tomto mezinárodním jazyce.

K pokladům české kultury bezpochyby patří rozhlasová nahrávka Dvořákovy Rusalky v esperantu, kde hlavní roli zpívá Mária Tauberová a průvodní slovo čte Karel Höger. Právě on, stejně jako Jarmila Kurandová a další herci, tento mezinárodní jazyk ovládali.

Základy esperanta vytvořil a v roce 1887 publikoval polský lékař židovského původu Ludvík Lazar Zamenhof.

„Jeho cílem nebylo nahradit ostatní národní řeči, ale vytvořit snadno čitelný, neutrální jazyk pro rovnoprávnou mezinárodní komunikaci. Svým dílem tak navázal na ideje a projekty praotce myšlenky pomocného mezinárodního jazyka Jana Ámose Komenského,“ připomněla Pavla Dvořáková.
Písecký esperantský klub La Ponto zájemcům poskytuje informace o studiu a možnostech využití tohoto jazyka.