VYBRAT REGION
Zavřít mapu

LETÍ MI UŠIMA: Dýdžej na pohřbu

Dušičkový zápisník kulturního redaktora Václava Koblence.

1.11.2011
SDÍLEJ:

Michal TučnýFoto: www.stodola.kyno.cz

Když Petr Spálený spustil, že nechce mít na pohřbu šumaře, říkal jsem si: to je náhodička. Za pár minut ale oznámil Michal Tučný, že měl rád písní, v nichž žil, a mně začalo svítat. Oné neděle, kdy se ze mě stal hrobař, jak naše violoncellistka souhrnně pojmenovala všechny, kteří se kolem Dušiček vypraví za svými předky, jsem v autě poslouchal Český rozhlas 2. A jeho dramaturg, zřejmě pod vlivem návštěvy nějakého toho krchova, se rozhodl řidičům s auty plnými květin a svíček zpříjemnit jízdu.

Čekal jsem, zda dojde také na Čekej tiše. Došlo, i když ten den měl k růžové barvě daleko. Vlastně to ale bylo docela příjemné, a ve chvíli, kdy Kalandra svým skřípavým hlasem zkonstatoval, že s sebou nebere známý tváře a ať si tu žijem, co se do nás vejde, člověk mohl opravdu trochu rozjímat s volantem v ruce. Bohužel i dnešní třicátník už má v tomto ohledu nad čím rozjímat. Asi nejlépe to pojmenoval Jan Přeslička z kapely Epy de Mye: verš z písně Nikdy neříkej nikdy zní: Až si jednou řekneš/ co ti ještě schází/ v dokonalým těle/ najdou metastázy…

V duchu jsem pak rozhlasového dramaturga pochválil, když jsem si vzpomněl, jaké písně mi nabídli pohřebáci z Ústí nad Labem před pohřbem mého táty. Seznam začínal nějakou óbrsračkou od Kelly Family, následovaly další břečky, z nichž má člověk s elementárním hudebním vkusem kopřivku. Poté, co jsem funebrákům oznámil, jaké písně by se asi tátovi líbily, nejdřív zkoprněli a pak rezolutně prohlásili, že teda klidně, ale „musíš si je, mladej, někde sehnat, přinýst kazeťák a pustíš si je sám.“

Tak se ze mě před deseti lety stal na pohřbu mého nejbližšího člověka dýdžej. V prvních minutách se sice zdálo, že nebude hudba vůbec žádná, neb havrani nemohli najít funkční zásuvku, ale nakonec našli. A tak zatímco sestra a pár příbuzných sedělo dole, syn na to celé hleděl seshora, hlídal přehrávač, volume a modlil se, aby nenastal výpadek proudu. Slzy tenkrát přišly až hluboko večer. Věřím ale, že Knockin' on Heaven's Door si táta tam kdesi nahoře broukl s Dylanem dost rád.

Autor: Václav Koblenc

1.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odstoupení hejtmana Zimoly

Bez Jiřího Zimoly někteří kandidáti do voleb nejdou

Autogramiáda Ladislava  Berana

Vyšetřování vraždy, která před lety otřásla Pískem

Dům kultury v Milevsku hostil devět dětských folklorních souborů

Milevsko - Po úspěšných pořadech pro seniory v pečovatelských domech v Milevsku, které proběhly ve čtvrtek 18. května, pokračoval Festival 2017 / 21. Setkání dětských jihočeských folklorních souborů v Domě kultury Milevsko, kde se konaly hlavní programy akce a to v pátek 19. května.

AUTOMIX.CZ

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Česká automobilka Škoda v minulých letech získala pověst výrobce především praktických vozů, které nabízejí řadu chytrých nápadů. V poslední době se ale značka snaží také působit emotivně. I proto zvažuje sportovní auto, které bude inspirované legendárním kupé 110 R ze 70. let.

Učitelé se učili zachraňovat životy

Písek - V sobotu 13. května se konal v 12. MŠ při ZŠ T. Šobra zážitkový kurz první pomoci.

Souboj Čtenářů na Šobrovce

Písek - Společnost Svět knihy, s.r.o., pod záštitou Svazu českých knihkupců a nakladatelů vyhlásila v rámci kampaně Rosteme s knihou již 8. ročník soutěže pro žáky 6. tříd ZŠ a odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií ve znalosti obsahu knih.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies