Na dotaz, zda opravdu cítí, že je to pro něj poslední ligová sezona, 36letý útočník jen pokrčil rameny: „Dle smlouvy ano. Sice záleží na zdraví, ale beru to tak, že to bude poslední rok."

Jenže s koncem kariéry to zřejmě až tak horké nebude. Po sedmém kole I. ligy totiž Došek se šesti góly vede tabulku střelců a gólem na 2:2 zachránil svému týmu bod i v sobotu v Č. Budějovicích.

Je to hodně příjemný pocit, zachránit mužstvu alespoň bod gólem minutu před koncem?

Jaký to je pocit? Těší to, samozřejmě. Já už tam předtím měl dát tři šance, takže jsem rád, že aspoň ta jedna hlavička mi tam padla.

Domácí zadáci se na vás prý celý týden speciálně připravovali. Na to jste ale jistě zvyklý, ne?

Po půli jsme se už prosazovali, první poločas, to ale byla z naší strany katastrofa. Všechno bylo špatně. Všechno úplně naopak, než jsme měli hrát. Budějovice 2:0 vedly naprosto zaslouženě. Ve druhé půli už to bylo jiné, v kabině jsme si to v hlavách naštěstí trošku srovnali a dvěma góly skóre vyrovnali. Za druhý poločas jsem na mužstvo hrdý, protože jsme se zvedli a i za tak nepříznivého stavu jsme to dotáhli alespoň na ten jeden bod.

Čím si vysvětlujete z vašeho pohledu tak rozdílné poločasy? Zaskočil vás soupeř něčím?

Právě že vůbec ne! Dvě hodiny předtím si na přípravě říkáme, jak asi bude soupeř hrát a jak my, a pak přijdeme na hřiště a je to mdlé, bez bojovnosti, bez soubojů, bez nabídky a bez pohybu. Prostě všechno špatně. Myslím, že to bylo vidět, mezi oběma poločasy byl rozdíl jako prase…

Pomohlo vám i to, že ke konci vás na hrotu doplnil i další dlouhán Dočekal?

Jistě, že ty změny pomohly. Hlavně si ale myslím, že domácí byli ke konci hodně zalezlí. To byla naše výhoda, Budějovice snad jen dvakrát se dostaly k nám. Myslím, že za druhý poločas jsme si bod zasloužili.

Ten bod si tým veze díky vám, gól na 2:2 jste v samém závěru dal vy. Jak už jste ale sám říkal, mohl jste skórovat už předtím. Jednou vás vychytal Křížek, ta druhá hlavička ale skončit gólem mohla, ne?

Řekl bych, že dát se daly ty mé šance všechny. Tu první hlavičku mi gólman krásně vyrazil, to je pravda, stejně by se to ale mělo dávat. Měl jsem to dát na zadní, do protipohybu, to byla spíš moje chyba. Reflex od gólmana to ale byl krásný. Ta další hlavička šla těsně nad břevno, což se stává, bohužel. Aspoň, že jsem proměnil tu třetí příležitost. Zaplaťpánbůh za to.

Překvapilo vás, kolik místa jste při tomu gólu měl?

To bylo tím, že Budějovice se zatáhly a my tam ve vápně byli v hodně lidech. Byl tam chaos a oni nevěděli, kam dřív. Ale je fakt, že místa tam pro mě bylo dost… Ty zahozené šance mě štvaly, pořád jsem ale věřil, že to přijde.

Volešák: Zkazili jsme si to sami

S jednoznačným cílem uhrát se Slováckem tři body šel do zápasu s týmem, kde čtyři roky úspěšně působil, záložník Dynama Ladislav Volešák.

„Zkazili jsme si to sami," říkal smutně po zápase, v němž domácí vedli 2:0, ale nakonec se museli spokojit s remízou 2:2. „Navíc jsme gól na 2:2 dostali minutu před koncem…"

Slovácko přijelo na jih Čech v roli čtvrtého týmu aktuální ligové tabulky, takže ani bod není úplně k zahození. „To jistě ne, jenže když vedeme v poločase 2:0, měli bychom už zápas dotáhnout k výhře," litoval budějovický záložník.

V první půli přitom i dle Volešákova názoru tým předváděl dobrý fotbal. I díky středové formaci. „Taky si myslím, že jsme si tam uprostřed docela rozuměli," pokyvoval hlavou. „Asi nás přibrzdila přestávka," litoval hlavně toho, že Slovácko kontaktní gól vstřelilo brzy po půli. „To bylo přesně to, co jsme nechtěli. Pak už jsme se vlastně jen bránili."

„Sice jsme tam měli dva tři brejky, žádný z nich jsme však gólem nezakončili a Došan nás pak potrestal," zmínil gól Libora Doška v závěru utkání.

„Dostat gól takhle na konci je smůla, takového hráče tam ale nesmíme nechat mezi dvěma hráči volného. Už předtím to měl Došan dvakrát na hlavě," připomněl dvě šance hostujícího kanonýra, uznal ale, že poté, co Slovácko nasadilo k Doškovi dalšího dlouhána Dočekala, to měli beci už složitější. „Že jsme o výhru přišli, nás mrzí i kvůli divákům, kteří nám hodně fandili a my jejich podporu vnímali," zdůraznil Ladislav Volešák.