Hlavním cílem, s nímž jste do funkce šel, jednoznačně byla záchrana. To se povedlo, dokonce se čtyřkolovým předstihem, takže spokojenost?

S jídlem roste chuť, takže když se ta záchrana, která pro mnohé lidi zpočátku byla utopistická a spíše z říše snů, stala realitou, já už pak koukal, zda bychom nemohli skončit třeba osmí… Je třeba ale vidět, že cesta za záchranou jednoduchá nebyla a pořádně jsme začali sbírat body až ke konci podzimu. Toho, že jsme dokázali doma zvládnout právě ty zápasy, které jsme nutně potřebovali vyhrát a kdy jsme tudíž byli pod velkým tlakem, si nejvíc vážím. Byť jsme měli hodně úspěšné jaro, právě to, že jsme podzim doma zakončili výhrami s Příbramí, Duklou i Žižkovem, považuji za klíčový krok k záchraně. To byl základní stavební kámen.

Vy jste při svém příchodu prohlásil, že jste si vědom, že situace týmu není komfortní, že ale všichni uděláte pro záchranu maximum. Upřímně, opravdu jste v záchranu věřil?

Věřil. A byl jsem ochoten se s kýmkoli o to i vsadit. Byl jsem o záchraně pevně přesvědčen.

Byť jste se měl o ligu prát třeba i s Baníkem a Olomoucí?

Právě to mě nejvíc zneklidňovalo. Já věděl, že mít za jediné konkurenty v boji o záchranu, když jsem nepočítal Žižkov, jen Baník a Sigmu, je velká mrzutost. Věřil jsem ale, že se nám povede ještě někoho mezi ohrožené celky stáhnout. Netajil jsem se tím, že hlavně myslím Bohemku a Hradec. A oba týmy nakonec zůstaly za nám.

Svou záchranářskou misi jste začal doma remízou s Baníkem a poté porážkou na Slovácku. To nebylo zrovna slibné vykročení…

To nebylo, jenže nelze se divit. Co si budeme povídat, mužstvo psychicky na tom dobře nebylo. Zápas s Baníkem jsme mohli i prohrát, vždyť v poslední minutě, šel, myslím si, že Kraut, sám na bránu. Takže my i za bod byli rádi. Přitom já věřil, že doma Ostravu porazíme.

Dílčím kladem asi bylo, že jste zápas odehráli s nulou. V prvních pěti kolech totiž mužstvo dostalo sedmnáct gólů!

Přesně tak. Konsolidaci obrany jsem při svém příchodu považoval za první úkol. Dostávat tolik gólů, to byl obrovský problém.

Proto jste v zimě chtěli posílit hlavně defenzívu a přivedli Daňka, Řepku a Krajčíka?

Jistě, my ale už na podzim tolik gólů nedostávali a pár zápasů sehráli i s nulou. Já viděl problém jinde. A to i na jaře. Totiž my, když dostaneme gól, anebo nedej Bože prohráváme třeba už 0:2, mužstvo se sesype. Přitom ani za stavu 0:2 se přece nic neděje, stále stačí dát kontaktní gól a jede se dál. My ale podlehneme jakémusi pocitu, že už není naděje a pak dostaneme čtyřku…

Nepřidala se k tomu ke konci sezony, kdy už jste měli záchranu jistou, i ztráta motivace? Čtyři góly jste dostali od Liberce, tři na Spartě, padli jste i na Žižkově…

My se už hodně kol před koncem dostali z nejhoršího pryč a relativně brzy na jaře měli od sestupových příček poměrně velký odstup. Prakticky jsme byli zachráněni, pořád jsme ale živili, že dokud ani teoreticky už nebudeme moci spadnout, musíme každý zápas odehrát naplno. A když už bylo jasné, že nejhůř budeme jedenáctí dvanáctí, podvědomě už ta motivace přece jen není taková, jaká by měla být.

A k tomu se navíc přidaly absence za karty či různá zranění.

Samozřejmě, i to hrálo svou roli. Když už byla záchrana jistá, šel na plánovanou operaci Lengyel – a ukázalo se, jak pro nás byl důležitým hráčem, jak moc nám chyběl. A za další, my jsme na konci sezony měli i hodně těžké soupeře. Šli jsme na Liberec, a byť jsme všichni měli velké oči a mysleli si, že bychom ho mohli potrápit, realita byla jiná. Venku jsme měli Spartu a při všech jejích problémech, pořád je to Sparta. Ani Boleslav doma nebyla lehkým soupeřem a zaplať pánbůh, že jsme ji dokázali porazit.

Ale co Žižkov? Porážka budiž, jenže tam jste i herně propadli.

Žižkov bych z toho těžkého losu vyjmul. Zápas na Žižkově, to byl průšvih. Tam jsme k tomu přistoupili hanbatě. Tím víc jsem byl rád, že jsme pak doma s Boleslaví vyhráli a lidi si zase udobřili. My se snažili hráče přesvědčit, že musí vrátit k tomu nasazení, s nímž jsme na jaře hráli. Kluci to vzali a hráli, jako by nám stále šlo o záchranu.

Když jste se po vítězství v Příbrami definitivně zachránili, vy jste si zhluboka oddechl. „Liga totiž na jaře je hodně divoká," řekl jste tehdy…

Když v první půlce podzimu nějaký zápas zbytečně prohraješ, až tolik se neděje. Jenže na jaře už se každá ztráta těžko dohání. Navíc na jaře ani o nečekané výsledky nebývá nouze. Dobré tudíž bylo, že jsme se zachránili čtyři kola před koncem, protože jsme tušili, jak to pak může vypadat.

I díky výhře s Boleslaví jste nakonec skončili s pětatřiceti body desátí, čímž jste vyrovnali nejlepší umístění týmu od návratu do ligy. A nechali jste za sebou třeba i Slavii. Že je Slavia tak dole, vás jako známého slávistu asi netěší, že ale je tak slavný klub až za vámi, to u srdíčka jistě zahřeje?

Rozhodně. To, že Slavia skončila až za námi, mě vůbec netrápí. Já už po příchodu k mužstvu říkal, že hlavním cílem je záchrana, ale že mým osobním přáním je doma porazit Slavii, a pokud možno se umístit v tabulce před ní. Obojí se mi splnilo.

Přestože se jak Olomouc, tak i Baník, kteréžto týmy dlouho patřily mezi nejvážnější adepty sestupu, nakonec v lize udržely, oba skončily až za vámi. I to je dobrá vizitka.

S tím souhlasím, nicméně je třeba vidět, že letošní sezona byla hodně atypická. Viz třeba odpočet bodů pro Olomouc. V příští sezoně vzadu mohou být úplně jiná mužstva. Záleží taky na tom, kdo postoupí. Zřejmě Jihlava, ta asi do ligy půjde určitě. Nikdo ale neví, co bude s Ústím, jak dopadne Brno. Liga může příští rok být ještě těžší než letos. V každém případě si myslím, že ani Olomouc, ani Baník, ale stejně tak ani Slavia, už dole hrát nebudou. Na druhou stranu, protože já už ve fotbale zažil leccos, zase se může stát, že některá mužstva a jmenovat je nechci, která jsou nahoře či uprostřed tabulky, budou příští rok hrát o sestup.

Třeba Příbram?

Třeba. Byla dávána za příklad, teď prohrála pětkrát za sebou. Anebo Bohemka, po pátém kole byla druhá a psalo se o ní jako o aspirantu na poháry. A pak sedmnáct zápasů nevyhrála a nakonec sestoupila.

Kdybyste měl své svěřence oznámkovat jako ve škole, kdo by dostal jedničku a kdo by naopak neuspěl? Anebo posily? Jak jste je viděl?

Známkovat kluky nechci, pokud ale je řeč o posilách, tak Řepka nám bezesporu pomohl. Jak už jsem říkal, my již koncem podzimu udělali klíčový krok k záchraně, Tomáš nám ale na jaře skutečně hodně pomohl. Nejen svými výkony na hřišti, především při zápasech venku, ale i tím, jaký respekt před ním měli soupeři i rozhodčí. Taky tím, jak ho akceptovali spoluhráči. Trefili jsme se i tím, že jsme přivedli Daňka. Proti němu, snad až na zápas s Libercem, nemohu říct vůbec nic. Spíš byl pro mě milým překvapením. I Řezníček si asi odehrál svoje.

A co Matej Krajčík?

Byl po zranění a trošku mě zklamal. Hlavně ale proto, že si ho pořád pamatuji z jeho hvězdné doby ze Slavie, to člověk stále porovnává. Další hráče nějak detailněji hodnotit nechci, avšak někteří se budou muset hodně zlepšit. Někdy nám odcházel třeba střed hřiště, a to hlavně, když jsme hráli proti rychlým a běhavým mužstvům. Pak už nám ti středoví hráči, Otepka, Rýdel a Javorek, trochu haprovali. A nejlepší fotbal jsme hráli tehdy, kdy se dařilo krajním halvům. Kdy měli na krajích své dny Klesa a Sandro. Ti dávali góly a také je připravovali. Když Klesa závěru sezony dohrával se sebezapřením, bylo to na hře mužstva znát.

Ač jste si v závěru podzimu svou situaci v tabulce hodně vylepšili, zdaleka jste ještě zachráněni nebyli. Hodně vás tudíž mrzelo, že za této situace klub uvolnil nejlepšího střelce týmu?

Ne. Mě to nemrzelo.

Opravdu ne?

Skutečně. Já to beru jako realitu a myslím, že i vůči těm klukům, kteří touží po zahraničí, či po angažmá ve větším klubu, by nebylo seriózní jim to neumožnit. Slavia či Sparta, anebo Plzeň a teď Liberec, když se objeví nějaká atraktivní nabídka, i své nejlepší hráče prodají. Stejně tomu je i tady, byť ty sumy jsou jiné. My bychom potřebovali, aby se do mužstva dokázali probojovat mladí nadějní hráči, kteří by to mohli ve fotbale někam dotáhnout. Jeden dva každý rok, to by bylo ideální. Třeba teď je velká škoda Kaduly, že se zranil, jevil se dobře. Bylo by ideální, kdyby se ročně aspoň jeden prosadil do kádru. Pak ať třeba odejde, nevadí, přijde jiný. Tím neříkám, že v Dynamu se mladí neprosazují. Vždyť za poslední roky jich odtud hodně odešlo. Já za velký úspěch považuji, když skončíme desátí a během sezony dokážeme prodat dva nejtalentovaněj­ší hráče.

Jako tomu bylo letos?

Přesně tak. Už na podzim odešel Nitrianský do Slavie a v zimě Ondrášek do Norska. Já si totiž myslím, že z tohoto pohledu to byla ideální sezona. Lidi to možná berou jinak a já se jim ani nedivím, že jsou naštvaní, že se tady skoro každý rok hraje o záchranu. Že by raději hráli o poháry. Ale to já taky. Jenže realita je jiná. Jenom tu ligu udržet není žádná maličkost. Jak výkonnostně, tak ekonomicky. Po všech stránkách. Proto tvrdím, že když jsme tuto sezonu prodali dva nejlepší hráče, mladé hráče, je to velký úspěch. Hráčů se prodalo víc, třeba do Polska odešel Benát, ale Nitrianský i Ondrášek byli mladí, nadějní hráči. A šli do velkých klubů.

Máte v záloze podobných nadějí víc?

Myslím, že ano. Hodně dobře vypadá Wermke, což je ještě mladý kluk, teprve čtyřiadevadesátka. A v sedmnáctce, což je mladší dorost, vidím pět šest kluků, kteří by dle mého soudu hodně brzy mohli hrát ligu. Zda tomu tak bude, je jen na nich.

Přestože jste šest kol v řadě na jaře neprohráli a především doma měli dlouhou šňůru bez porážky, na Střelecký ostrov chodilo pořád něco málo nad tři tisíce diváků. Čím to, že v Budějovicích lidi na fotbal nechodí?

Nevím. Opravdu nevím. Na stotisícové město jsou ty tři tisíce hodně málo. Ve světě je fenomén fotbal, v naší republice hokej. A Budějovice byly a jsou hokejové město. Pamatuji si to už z časů, kdy jsem tady žil jako kluk. Stejné to je s kotlem. Nic proti těm klukům, kteří do kotle chodí. Naopak, klobouk dolů před nimi, navíc ve čtyřech pěti jedou s námi i ven. Když to ale srovnám s kotlem třeba na Slovácku, je to jako nebe a dudy. Řekl bych, že lidi tady si první ligy neváží. Což je chyba, protože když to přeženu, tak se třeba v lize počet týmů zmenší na dvanáct a my budeme mít velké starosti a budeme třeba s nostalgií na ligu už jen vzpomínat…

K fotbalu bohužel patří i různá zranění – a v tomto směru jste si v této sezoně přišli na své…

To máte pravdu. Začalo to už na podzim a trvalo to až do posledního zápasu na Spartě, kde nám na marodku přibyl Javorek – a v tuto chvíli nevím, zda s ním mohu počítat do přípravy. Jen vím, že mu tahali vodu z kolena. My měli skutečně těch zranění až příliš. Navíc žádné prkotiny, většinou šlo o vážná a dlouhodobá zranění.

Když už jsme se k potížím se zaplněnou marodkou dostali, jak to s těmi dlouhodobými marody vypadá teď?

Bakala, jenž teď je na Slovensku u nějakého svého specialisty, udělal v léčbě veliký pokrok. Neříkám, že naskočí hned od začátku, ale na podzim by mohl být připraven. Stráský s míčem zatím netrénoval, ale už běhá a řekl bych, že by v létě měl začít.

Jak vypadá po operaci Lengyel?

Musím to zaklepat, veškeré diagnózy jsou zatím příznivé. Věřím, že Lengy by přípravu mohl s námi absolvovat.

Po zápase na Spartě se dal slyšet Tomáš Řepka, že ho čeká jednání, zda bude v Budějovicích pokračovat. Už jste jednali?

To je věc vedení. Já z těch důvodů, o kterých jsem už mluvil, bych o něj pochopitelně stál. Navíc pro to, aby tu zůstal, hovoří i další věci. Nikdy se o Dynamu toho nenapsalo tolik jako letos. Nikdy jsme tolikrát nebyli na titulních stranách. A to vše jen proto, že přišel Řepka. On prostě stále je taková osobnost, že ten mediální rachot kolem něj prostě je. Co je mezi ním a Spartou, se nás netýká. Mě zajímá, zda prospívá nám. A nám pomohl.

Jaké změny v kádru chystáte?

V týdnu teď musíme dořešit, co a jak. Komu končí hostování, komu smlouvy. Kdo zůstane, kdo odejde. Koho udělat, na jaké posty. Třeba krajní beci, to může být velký problém. Jak Machovcovi, tak Krajčíkovi končí hostování. A kdy bude fit Bakala, jak na tom po zranění bude?

A co vy osobně? Bude pokračovat ve funkci dál?

Bavili jsme se o tom, samozřejmě. Ale podepsaného nic nemám. Nicméně jak se zdá, asi u mužstva zůstanu.

Někde jsem si ale přečetl, že právě vy byste byl ideální trenér pro Slavii…

To jsou jen spekulace. Já tady svou kariéru jako hráč začal a tady ji asi i ukončím.